JESENÍKY Snahy o vytvoření nového národního parku v Jeseníkách narazily. Proti se postavili zástupci tamního sdružení cestovního ruchu, jehož členy jsou i představitelé měst. Zpochybňují návrh, aby nejvyšší moravské hory spadly do nejpřísnější kategorie ochrany přírody. Poukazují na problémy, které mají obce na Šumavě.
Zástupci sdružení spojujícího 65 obcí a podnikatelů oficiálně požádali ministra životního prostředí, aby o zřízení parku vůbec neuvažoval. „Je to oblast, kde žijí a pracují lidé, musejí mít obživu. A ta je často z cestovního ruchu,“ poznamenal předseda Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Zdeněk Zerzáň, který dopis podepsal. Současný stav, kdy jsou Jeseníky chráněnou krajinnou oblastí, považují prý ve vedení sdružení za dostačující.
Vytvoření parku by pomohlo i lidem, tvrdí ochranáři Názor zaskočil aktivisty, kteří se už více než rok snaží právě o vyzdvižení významu Jeseníků. „Ani se nepřišli zeptat. Dopis známe jen neoficiálně, spousta věcí v něm je nesmyslným nepochopením záměru,“ řekl LN jeden z členů petičního výboru Ondřej Bačík. Podle něj by naopak prohlášení za národní park mohlo Jeseníkům pomoci, což vědí i v mnoha dalších obcích.
V některých z nich, ač jsou členy sdružení, dopis ministrovi ani předem nečetli. „Věděli jsme o nějakém komuniké, ale dopis nás zaskočil. Je to názor správní rady, ne členů,“ poznamenal František Winter z Místní akční skupiny Horní Pomoraví. „O věc se zajímáme, takže například víme, že národní park by se týkal centrální oblasti, tedy ne obydlených území obcí,“ dodal. Nejdřív Křivoklátsko, až potom Jeseníky Kdy ministerstvo o Jeseníkách rozhodne, zatím není jasné. „Síly soustředíme na jednání o přípravě parku Křivoklátsko, Jeseníky jsou ideovým záměrem,“ poznamenala Jarmila Krebsová z ministerstva. Loni v září tehdejší ministr Ladislav Miko oznámil, že plán podporuje. K vyhlášení nového parku je třeba zákon, proto jde o složitý proces. Také nový ministr Jan Dusík se věnuje především Křivoklátsku, kde proces prohlašování začal, na dopis z Jeseníků zareaguje později.
Iniciátoři přeměny Jeseníků na národní park získali pro svou petici již tisíce podpisů, včetně fotografa Jindřicha Štreita či herečky Květy Fialové. I to ale zástupcům sdružení vadí, petici označují za emociálně vedenou kampaň.
Radnicím jde o kompetence, které by ztratily. Pokud vznikne Správa Národního parku Jeseníky, podřízená ministerstvu životního prostředí, bude se podle Zerzáně „vymykat demokratické kontrole volených regionálních orgánů jak obcí, tak obou krajů, které se na území Jeseníků nacházejí“. Správa má totiž pro území parku mimořádné pravomoci. Podle něj je k obezřetnosti vedou i zkušenosti získané od sdružení Zachraňte Šumavu.
Půjde o politiku, ve hře jsou i lesy, varují ekologové Sami ekologové již loni očekávali, že zvýšení ochrany Jeseníků může narazit - například Lesy ČR by musely zcela změnit způsob hospodaření se svým majetkem. Proto bude podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha rozhodnutí i věcí politickou.
Restrikcí se obávají zejména podnikatelé v cestovním ruchu, podle nichž by přibylo míst, kam turisté nesmějí. Problém by nastal i v zimním období pro lyžaře. Bačík naopak připomíná, že změna může udělat z hor místo pro turisty atraktivnější a přísněji chráněné zároveň. Už vloni představil analýzu, podle níž má nyní v Jeseníkách území o rozloze 740 kilometrů čtverečních na starosti jeden profesionální strážce na půl úvazku. „A když to vezmu jen podle peněz - Krkonošský národní park je proti Jeseníkům poloviční, rozpočet i počet lidí na ochranu přírody či práci s turisty má ale řádově vyšší,“ dodal Bačík.
Status národního parku měly v ČR dlouho pouze Krkonoše (od roku 1963). Od roku 1991 jím jsou i Šumava a jediný moravský park Podyjí, před deseti lety na seznam přibylo České Švýcarsko.
***
Navržený park Od Skřítka přes Praděd k Obřím skalám Plocha Národní parku Jeseníky by podle petice zabrala asi čtvrtinu současné Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, zbytek by zůstal v současné podobě. Rozkládal by se mimo obydlené části - od rašeliniště Skřítek přes hlavní vrcholy k Obřím skalám, zahrnul by tedy i diskutovaný lyžařský areál Ovčárna a Praděd. Ten je vyhledávaným místem - je nejvyšší horou Moravy, a špička jeho vysílače leží dokonce ve větší nadmořské výšce než Sněžka.
