Podle šéfa vsetínských jeskyňářů Pavla Dobeše jde o vůbec nejstarší jeskyně v oblasti. Objev je jedinečný zejména tím, že v pseudokrasových jeskyních české části Karpat nebyl dosud žádný podobný systém popsán.
Puklinu totiž zvětšovala koroze a eroze. „Na základě řady rozhovorů s místními rodáky a nejstaršími trempy se přikláníme k verzi, že jde o dávno zapomenuté jeskyně, jejichž polohu znalo jen pár místních lidí,“ podotkl Dobeš. Systém je dlouhý přes 20 metrů, hluboký čtyři až pět metrů a je vnitřně hodně členitý. Místo speleologové prozkoumávali o uplynulém víkendu, v terénu posbíraná data budou v následujících dnech vyhodnocovat. Vznikne i mapová dokumentace, která bude přístupná i veřejnosti.
Pro vsetínské jeskyňáře to není zdaleka první objev. V uplynulých letech stáli při objevech několika jeskyní na Radhošti či v krymském jeskynním systému Mramornaja. Jeden z jimi objevených podzemních útvarů - takzvaná Salajova díra v lokalitě Záryje na Radhošti - byla nedávno zařazena na čtvrté místo, pokud jde o nejdelší pseudokrasové jeskyně české části Karpat. Vloni na podzim se jeskyňářům podařilo prostoupit nové chodby a dosavadní délku jeskyň prodloužili o 38 metrů.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
