* LN Čekal jste, že byste mohl být mezi oceněnými?
Abych pravdu řekl, vůbec ne. Já si myslím, že ještě vůbec nejsem natolik zasloužilý a starý, abych to mohl čekat. Ale to není v mé moci, já to neovlivním. To ocenění je velice potěšující, člověk si toho musí velice vážit.
* LN Takže jste se ani na to nějak zvlášť nepřipravoval?
Pozvání jsem dostal, ale nás na Hrad zvou na svátek 28. října pravidelně. Zval nás už prezident Havel i teď prezident Klaus. Takže jsem nevěděl, na co bych se měl připravovat. Leda na to, že tam zase potkám spoustu známých jako vždycky.
* LN Koho byste ocenil vy, kdybyste měl tu možnost?
Když zůstaneme u jazzové muziky, já bych například ocenil Karla Velebného in memoriam. Protože to byl člověk, který zakládal celou éru moderního českého jazzu. A založil i Divadlo Járy Cimrmana, přestože teď je v této souvislosti poněkud upozaděn. Byl to výborný člověk. Myslím, že by si ocenění zasloužil, protože toho udělal hodně pro muziku i pro takový ten pozitivní český duch.
* LN Měl jste při ceremoniálu větší trému než při vystoupení?
To víte, že ano. Já jsem velice nefotogenický a dobře to o sobě vím. Mně když někdo řekne, abych se choval přirozeně, tak se chovám strašně. Dokonce to tak je i u muziky. Když jsme ve studiu a někdo řekne: hrajte, jak nejlíp umíte, hraju jinak. Nejradši mám, když ani nevím, že mě někdo nahrává. Také ty nejlepší nahrávky vznikly, když jsem o tom nevěděl. Třeba na naší první desce s Rudolfem Daškem Koncert v Lublani se nám stalo, že nás nahrávali potají. Bylo to překvapení, ale velice spontánní a zajímavé.
* LN Změní Vás nějak ta medaile ?
Je to určitě zavazující v tom směru, že člověk by se měl cítit trochu zodpovědnější v tom, co dělá. Já jsem byl vždycky, jak se říká, volná noha. Dělal jsem si, co mne napadlo. Teď asi budu muset trochu víc uvažovat. Taky už nejsem nejmladší, tak bych se měl asi občas nad tím, co dělám, zamyslet.
