Středa 8. května 2024, Den vítězství
130 let

Lidovky.cz

Jiná Praha, jiné mikroklima

Česko

I Prahy už se týká to, čemu klimatologové říkají efekt tepelného ostrova. Ve velkém městě je zkrátka tepleji než v okolí. Ale jak asi mohla z tohoto hlediska vypadat Praha v době, kdy v Klementinu teprve začínali sledovat počasí, tedy v roce 1775?

„Městské mikroklima je v současnosti asi jiné než tehdy, ale odlišnosti zase nemusejí být úplně extrémní,“ říká docent Václav Ledvinka, ředitel Archivu hlavního města Prahy a znalec historie naší metropole.

V pražské kotlině už existovalo v 17. a 18. století velkoměsto, které produkovalo zplodiny a mělo své problémy s mikroklimatem podobné těm dnešním. Jenom tehdy nejezdila auta a ovzduší nebylo zamořené těžkými kovy a olovem. Kouř nad metropolí Ovšem topilo se především dřevem a vším možným, takže v zimním období muselo být například kouře a zplodin tolik, že nějaká smogová inverze mohla existovat už tehdy.

Praha neměla kanalizaci, což mohlo ovlivňovat kvalitu ovzduší. Na doposud neregulovaném pobřeží Vltavy byly skládky zboží, dřeva a kdejakého odpadu. „Ovzduší v 18. století bylo tedy nezdravé, ale jinak než nyní,“ říká docent Ledvinka. Město vykazuje vyšší teplotu v krajině, když jsou stavby většinou z kamene a komunikace jsou vydlážděné. Praha v 18. století už měla ulice částečně dlážděné, i když v nich pravděpodobně všichni chodili pěšky a jezdili vozy s potahy. Pokud jde o zástavbu, ta byla tehdy už kamenná, stejně jako ji dnes vidíme v centru.

A hustota osídlení byla ve středu města vyšší než dnes. Podle prvních sčítání kolem roku 1770 měla Praha 80 tisíc obyvatel, kteří bydleli v obvodu hradeb. To znamená na dnešním Novém Městě, Starém Městě, Malé Straně a Hradčanech. Takže osídlení bylo velmi husté. V současnosti v této oblasti žije ve srovnání s 18. stoletím necelá polovina tehdejšího počtu.

Naopak za hradbami Prahy začínala zdravá venkovská krajina, plná vinic, chmelnic, zahrad a v nich letohrádky zámožných Pražanů, kteří se tam jezdili rekreovat. Takže tam skutečně existovalo něco úplně jiného, než jsou dnešní Vinohrady, Smíchov, Libeň, Holešovice a tak dále.

Ale problém pražského ovzduší je právě v tom, že kotlina, ve které leželo město obehnané hradbami, byla tehdy hustě osídlená.

Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce LN.

Autor: