Nakonec se od ní ustoupilo, což někdejší vyšetřovatelka nejzávažnější násilné trestné činnosti – včetně orlických vražd z 90. let, kdy gang sériových vrahů pozabíjel pět lidí – považuje za velkou chybu. „I s ohledem k současné situaci v Evropě se k ní nutně potřebujeme vrátit zpět. Už nemáme moc času,“ říká Jiřina Hofmanová v rozhovoru pro server Lidovky.cz.
Lidovky.cz: Kdy se začalo používat profilování pachatelů z hlediska psychologie a kriminalistiky?
Stejně staré jako sama kriminalitika jsou i pokusy zjistit, co odlišuje zločince od lidí, kteří společenská pravidla a zákony neporušují. Za první vývojový stupeň profilování je obecně považována literární tvorba zakladatele detektivního a hororového žánru Edgara A. Poea, na nějž navázal sir Artur C. Doyle se svými fiktivními kriminálními příběhy s postavou Sherlocka Holmese. Prvním profilujícím skutečného případu se stal chirurg Thomas Bond, který v roce 1888 zařadil poznámky o vlastnostech pachatele do zprávy z pitvy prostitutky Mary, poslední oběti Jacka Rozparovače.
V minulém století se do zpracování profilů zapojili psychiatři. Ve 30. letech němečtí psychiatři sestavili charakteristiku Petera Kürtena. Šlo o sexuálního sadistického psychopata, Upíra z Düsseldorfu, který usmrtil sedmnáct žen a dva muže. Za druhé světové války sestavil americký psychoanalytik W. C. Langer profil Adolfa Hitlera.
Manželé zmizeli beze stopy, to mi nedá spát, říká legenda mordparty a předobraz Plíška z Případů 1. oddělení![]() |
V 50. letech trápil New York atentátník G. P. Metesky alias Mad Bomber, který po 16 let pokládal na různá místa nástražné výbušné systémy, u nichž zanechával ručně psané vzkazy. Do hledání atentátníka se zapojil i psychiatr A. Brussel, jenž do profilu zařadil i poznámku, že při zatčení bude mít pachatel na sobě zapnuté dvouřadé sako. To se skutečně stalo – a všichni byli okouzleni. Jak se později ukázalo, pachatelé pozorně sledují ohlas svých činů v médiích. Metesky si předpověď psychiatra přečetl v novinách a na své zatčení se připravil, včetně saka.