Poslat dítě na osmileté či šestileté gymnázium, nebo je raději ještě ponechat několik let mezi kamarády na základní škole a zkusit štěstí až na gymnáziu čtyřletém či jiné střední škole?
Toto dilema stojí každoročně před rodiči většiny dvanácti- a čtrnáctiletých školáků.
K tématu se opakovaně vyjadřují jak pedagogičtí odborníci, tak politici.
Naposledy toto téma znovu otevřel před začátkem školního roku v rozhovoru pro Aktuálně.
cz ministr školství Ondřej Liška, když za jeden z problémů svého resortu označil příliš brzkou selekci žáků na tzv. nadané a ty ostatní.
Kritici víceletých gymnázií dostali do ruky takřka ve stejné době další argument v podobě výsledků výzkumu OECD PISA (Programme for International Student Assessment). Z nich vyplývá, že mezi znalostmi a dovednostmi studentů víceletých a čtyřletých gymnázií je jen mizivý rozdíl.
Přesto patří víceletá gymnázia mezi školy, o které je pravidelně v poměru k počtu volných míst největší zájem jak mezi žáky, tak i jejich rodiči.
„Úroveň samotného vzdělání můžu z pozice rodiče posuzovat opravdu jen těžko, ale to přece není jediné kritérium,“ vysvětluje Milada Dobrovská, jejíž dcera se loni dostala na osmileté gymnázium v Praze. „Pro nás je přinejmenším stejně důležité, že se dcera dostala mezi spolužáky, pro které není ostuda se učit, a že se nemusíme tolik bát, co za pár let pochytí od děcek, které víc než škola zajímají všechny možné lumpárny,“ uvádí Dobrovská podstatný důvod mnoha rodičů pro volbu víceletého, tedy do jisté míry „elitního“ gymnázia.
Do jisté míry jí možná paradoxně dává za pravdu i již zmíněný nedávný výzkum Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). V hodnocení matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti předstihují současní studenti víceletých gymnázií své vrstevníky z gymnázií čtyřletých opravdu jen v zanedbatelné míře. Ovšem v kolonce „index sociálního, ekonomického a kulturního statusu“ je již vidět rozdíl podstatně výraznější, a to ve prospěch víceletých škol.
K rozhodnutí přihlásit svého potomka na víceleté gymnázium přitom nemusí vést rodiče jen nějaké elitářství.
„Takoví ti kloučkové nesportovní s brýlemi, kteří rádi čtou, jsou zde akceptováni jako naprosto normální spolužáci, zatímco předtím byli třeba někde na okraji kolektivu. U nás taková dítka do třídy naprosto zapadnou. Když tak získají dva tři kamarády podobného typu, a předtím neměli žádného, tak změnu berou jednoznačně pozitivně,“ popisuje další z možných kladů střední školy s přísnějším výběrem uchazečů ředitel pražského soukromého osmiletého gymnázia PORG Václav Klaus mladší.
Podle něj je navíc poněkud nespravedlivé svádět vinu za přílišnou selektivitu českého školství výhradně na víceletá gymnázia či soukromé školy. „Rodiče to dělají i bez víceletých gymnázií. Proto dávají své děti na základní škole například do matematické nebo jazykové třídy nebo hledají pro své dítě tu nejlepší základní školu,“ tvrdí Klaus.
I když je názor současného ministra školství Ondřeje Lišky na víceletá gymnázia poměrně kritický, rodiče a potenciální studenti těchto škol se jejich budoucího rušení „z moci úřední“ obávat nejspíš nemusejí. „Politicky unést zrušení víceletých gymnázií, to už problém je, a pokud na tom nebude široká shoda, hrozí, že se z toho stane další iracionální koaličně-opoziční téma. Pak to nemá smysl. Mým cílem je podporovat základní školy tak, aby mohly konkurovat na jakékoli úrovni víceletým gymnáziím,“ přiznává ministr Liška v citovaném rozhovoru.
