Americký prezident na závěr své návštěvy Číny vyzval tamní vládu, aby zahájila dialog s Tibetem. Jinak si ale obě globální mocnosti vcelku rozuměly.
PEKING/PRAHA Třídenní návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy v Číně podle očekávání žádnou velkou kontroverzi nepřinesla. Obě země se sice zejména v otázce dodržování lidských práv neshodují, to jim však nebrání ve spolupráci v jiných oblastech.
Obama se do Číny vydal vůbec poprvé a čekalo se, že bude o dodržování lidských práv mluvit velmi diplomaticky. Naplno se to pak ukázalo včera po Obamově setkání s jeho čínským protějškem Chu Ťin-tchaem.
Jako rovný s rovným „Amerika věří v to, že všichni muži a ženy mají určitá základní lidská práva. Tyto principy nejsou výlučně americké, ale univerzální a měly by být dostupné všem národům i etnickým a náboženským menšinám,“ řekl Obama. O konkrétních případech porušování lidských práv ale nemluvil.
Chu proto jeho slovům naslouchal s vcelku klidným, byť lehce zachmuřeným výrazem. „Uznáváme, že Tibet je součástí Čínské lidové republiky, ale jsme také pro zahájení dialogu mezi čínskou vládou a dalajlamovými zástupci, což pomůže řešit rozpory mezi oběma stranami,“ dodal vzápětí Obama. Tato slova byla přece jen o něco odvážnější, protože otázka Tibetu je pro Číňany tradičně velmi citlivá. Trochu paradoxní přitom je, že se sám Obama před cestou do Číny odmítl s dalajlamou setkat.
Zatímco tedy první část Obamova výroku musela čínského prezidenta potěšit, u té druhé to asi bylo již horší. Přesto Chu uvedl, že Peking je ochoten vést s Washingtonem dialog o lidských právech a náboženské svobodě.
Zároveň však dal jednoznačně najevo, že Čína již nevnímá Spojené státy jako dominantního partnera. „Budeme spolu jednat v duchu rovnosti, vzájemného uznání a nevměšování se do vnitřních záležitostí,“ řekl Chu. Ostatně Spojené státy se dnes bez Číny prostě neobejdou. Důvodem je, že jsou jejím největším dlužníkem.
Chu a Obama spolu jednali dvě a půl hodiny, tedy o něco déle, než se čekalo. Shoda podle agentur panovala zejména v otázce ochrany životního prostředí. Oba státy také chtějí, aby se KLDR vrátila k šestistranným rozhovorům o svém jaderném programu.
