„Zemřel Karel Schwarzenberg…. Bylo mi jasné, že se to blíží, ale stejně je to úder. Byl to jeden z nejdůležitějších a nejlaskavějších lidí v mém životě. Ať odpočívá v pokoji, Česká republika by mu měla být navždy vděčná za vše, co pro ni nezištně vykonal,“ napsal Kalousek na síti X.
Důvodem předešlého delšího pobytu Schwarzenberga v nemocnici byl podle jeho vlastních slov nedoléčený zánět v těle. Propuštění se nedočkal, následně pro deník Expres.cz uvedl důvod svého dlouhého pobytu v nemocnici. „Něco mi tam našli a chtějí to prošetřit,“ řekl Schwarzenberg.
Server Echo24 s odvoláním na zdroj ze Schwarzenbergovy rodiny napsal, že politik byl poslední dva dny v kritickém stavu a v umělém spánku. „Odešel v rodinném kruhu,“ uvedl také web.
Zemřel Karel Schwarzenberg….Bylo mi jasné, že se to blíží, ale stejně je to úder. Byl to jeden z nejdůležitějších a nejlaskavějších lidí v mém životě. Ať odpočívá v pokoji, Česká republika by mu měla být navždy vděčná za vše, co pro ni nezištně vykonal.
V pondělí byl kníže náhle letecky převezen do jedné z vídeňských nemocnic. Médiím sdělil, že důvod transportu do Rakouska nezná. „To se zeptejte lékařů, proč mě sem převezli. Já to nevím. Že by tu byli větší specialisté, než v Česku, si nemyslím. Odhaduji, že to bude zhruba stejné, ale tady budu moct vidět děti a vnoučata,“ uvedl Schwarzenberg.
28. října mu prezident Petr Pavel udělil Řád bílého lva, který ale kvůli nemoci nemohl převzít.
Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů, studoval práva ve Vídni a ve Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově. Studia nedokončil. Do roku 1989 žil v zahraničí, po listopadové revoluci se stal kancléřem prezidenta Václava Havla.
V únoru 2023 byl hospitalizovaný kvůli ucpané tepně, v březnu ho potrápil zápal plic. Sám o svém zdraví naposledy informoval na sociálních sítích v srpnu, kdy byl údajně hospitalizován kvůli potížím s kůží. Pobyt ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze nazval „skvělou zkušeností“.
V roce 2022 navíc podstoupil dvě náročné operace srdce. V září 2018 dokonce zkolaboval ve Sněmovně. Poslední roky kvůli neuropatii nohou používal invalidní vozík a také trpěl cukrovkou.
Karel Schwarzenberg stál po boku Václava Havla, byl senátorem, poslancem, ministrem zahraničí i prezidentským kandidátem. Výrazněji se v české politice a veřejném dění začal angažovat hlavně po pádu komunismu v roce 1989. Teprve tehdy se mohl vrátit do vlasti, kterou musel opustit ještě jako dítě po druhé světové válce.
Mohl se chlubit rodokmenem sahajícím až do 12. století i předky, kteří zásadně zasáhli do vývoje nejen střední Evropy.
Lidem, kteří se ho ptali, proč se tolik zabývá politikou v pozdějším věku, odpovídal: „Protože politika se brzy začala zabývat mnou.“ Narážel tím na to, že střety jeho rodiny s politickou mocí začaly již nedlouho po jeho narození. Narodil se v Československu 10. prosince 1937 do neklidného předválečného období. Německá okupace přišla, když mu nebyly ještě ani dva roky.
Život na zámku
Jeho rodina patřila k méně movité větvi Schwarzenbergů. Pobývali na několika sídlech, mezi kterými se během roku přesouvali. Část roku trávili na zámcích na Orlíku nebo v Čimelicích a také v Schwarzenberském paláci, dnešním Deymovském palác, ve Voršilské ulici v Praze. Jeho otcem byl Karel VI., kníže ze Schwarzenberga a matkou Antonie, princezna z Fürstenbergu.
Rodokmen sahající až do středověkuSchwarzenberský rod vznikl ve 12. století, kdy Erkinger se Seinsheimu získal panství Schwarzenberg v dnešním Bavorsku a později se podle tohoto panství začal nazývat ze Schwarzenbergu. Na konci 16. století jeden z předků Karla Schwarzenberga dobyl město Raab v dnešním Maďarsku obsazené Turky, čímž obohatil rodový erb o hlavu Turka, kterému vyklovává oči krkavec. Zakladatel orlické větve rodu, ze kterého pochází právě Karel Schwarzenberg, byl velitelem rakouských vojsk v Bitvě národu u Lipska, kde porazil Napoleona. Památku na tento rod lze nalézt i například na Pražském hradě v katedrále sv. Víta. V polovině 19. století se pražským arcibiskupem Bedřich Josef Schwarzenberg, který se zasadil právě o dostavbu chrámu, podpořil i dokončení Národního divadla a Národního muzea. Uvnitř katedrály je pohřben a lze zde dodnes nalézt jeho sochu, součástí katedrály je také Schwarzenberská kaple. |
Doma měli zvyk, že se týden mluvilo česky a týden německy. Jeho matka měla skotskou babičku a mluvila na malého Karla i anglicky – vyrůstal tedy v trojjazyčném prostředí. Během války na jejich majetek uvalilo gestapo nucenou správu a museli žít pouze na zámku v Čimelicích. Tím jejich konflikt s politickou mocí ovšem teprve začal.
Po válce rodiče Karla Schwarzenberga očekávali, že budou muset zemi opustit. Jako první z rodiny odjel z Československa Schwarzenbergův otec Karel, který onemocněl zápalem mozkových blan a podařilo se mu vyjet na léčení do Itálie. V prosinci 1948 nakonec Schwarzenberg s matkou a sourozenci definitivně odjeli do Rakouska.
V Rakousku rodina žila nejprve u babičky Fürstenbergové z matčiny strany poblíž Salzburgu. Později se přestěhovali do Vídně. Rodina nouzí netrpěla, ale museli žít skromně. Schwarzenberg se dokonce musel naučit vařit, protože si nemohl dovolit chodit během studií na obědy nebo zvát děvčata do restaurací.
Stále však byli rodiče Karla Schwarzenberga členy slavného šlechtického rodu a stýkali se s mnoha významnými lidmi ze světa kultury či politiky. Do jejich bytu chodilo mnoho významných osobností tehdejší Vídně, budoucí kníže si tak vytvářel užitečnou síť kontaktů na osobnosti z významných pozic.
Politika ho zajímala již během studií a dospívání v Rakousku. Vždy se mu líbilo setkávat se s lidmi různých názorů i postavení ve vídeňských kavárnách, které byly oblíbeným útočištěm místních intelektuálů. V podstatě se věnoval tomu, co se dnes nazývá networkingem.
Významný zvrat v životě Karla Schwarzenberga nastal, když se ho rozhodl adoptovat jeho strýc, který byl hlavou podstatně bohatší hlubocko-krumlovské větve rodu. Neměl totiž syna a podle zákonů rodu musí vždy majetek zůstat spojen s nejbližším mužským dědicem.
Otec Karla Schwarzenberga si přál, aby šel syn na vysokou školu a studoval ve Vídni, Grazu a v Mnichově. Podle slov jeho tehdejších přátel a spolužáků nebyl již od gymnázia příliš pilným studentem – hlavně kvůli tomu, že měl mnoho jiných zájmů. Nakonec studoval práva a lesnictví. Studia však nedokončil, protože se musel ujmout rodového majetku po smrti strýce.
Poté, co se stal plnoletým, bylo načase, aby si našel manželku. Rodiče se mu snažili namluvit bohaté dívky z šlechtických rodů a chvíli to vypadalo na to, že se sblíží se španělskou princeznou. Karel dal však nakonec přednost Therese Hardeggové, která nebyla sice tak bohatá jako různé princezny, ale Karel Schwarzenberg si ji podle vlastních slov bral z lásky.
Návraty do Česka
Do Československa se dostal poprvé koncem šedesátých let. Nalezl zdevastovaný rodinný majetek, který vinou komunistického režimu chátral. Při první návštěvě po emigraci v roce 1968 navštívil Schwarzenberg Orlík pouze jako turista. Místní průvodkyně vykládala komunistickou ideologií zabarvenou verzi dějin, podle které jeho rod v padesátých letech vymřel.
Lex SchwarzenbergTzv. Lex Schwarzenberg byl zákon, který v roce 1947 přijal československý parlament a platí dodnes. Zákon zestátnil majetek hlubocké větvě rodu, přišli mimo jiné o zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a řadu nemovitostí v jižních Čechách. Karel Schwarzenberg nikdy tyto majetky po roce 1989 zpět nedostal, paradoxně tedy například Schwarzenberský palác v sousedství Pražského hradu patří nyní státu. |
Později se mu podařilo ukázat Prahu i Orlík svému synovi a tyto okamžiky pro něj byly velmi emotivní. Vždy věřil, že komunismus jednou skončí.
V roce 1985 se stal předsedou Mezinárodního helsinského výboru a jeho jméno bylo veřejně spojováno s podporou lidských práv. I díky tomu mohl mnohem častěji navštěvovat nejen Československo, ale i další země tehdejšího východního bloku včetně Moskvy. V roce 1988 se tam úplně poprvé sešli představitelé západní organizace na obranu lidských práv s vůdci tehdejšího SSSR.
Důležité podle Schwarzenberga bylo s komunistickým režimem vést dialog, trvat na svém, ale neodmítat se s tehdejšími režimy bavit. Při návštěvách Československa se Schwarzenberg seznámil i s Václavem Havlem. Setkávali se poté pravidelně od druhé poloviny 80. let, poprvé se viděli v roce 1987.
Pád komunismu Schwarzenbergovi umožnil návrat do vlasti. Ještě 17. listopadu ho však úřady nechtěly do Československa pustit jako osobu nežádoucí. Do Prahy se tak dostal až dva dny po vypuknutí revoluce.
Dokonce se ukázalo, že, pravděpodobně díky byrokratické chybě, nikdy nepřišel o české občanství.
Havlův kancléř
Po revoluci v červenci 1990 nastoupil Schwarzenberg jako vedoucí hradní kanceláře. V práci pro Havla mohl využít své nesčetné kontakty mezi politiky a vlivnými lidmi po celé Evropě. Byl v podstatě Havlovým „průvodcem“ po světě vysoké politiky, se kterou se populární prezident neměl šanci jako disident nikdy setkat v takové míře jako Schwarzenberg.
„Je to jeden z největších Evropanů naší doby, je to mimořádný Čech, mimořádný Evropan a mimořádný člověk. Třebaže byl nucen většinu svého života strávit mimo svou rodnou zemi, zůstal vlastencem. Třebaže se narodil jako šlechtic, je přesvědčeným demokratem a bojovníkem za lidská práva.“ řekl o Schwarzenbergovi Havel.
Havlovu kancelář opustil Schwarzenberg po prezidentově abdikaci v roce 1992 a po nějaké době se pustil do politiky sám. Jeho angažmá vyústilo až ke kandidatuře na prezidenta. V roce 1997 vstoupil do ODA (Občanská demokratická aliance) a v této straně zůstal deset let.
„Chcete-li některé věci prosadit a působit v politice, tak vám nic jiného nezbude, než se ucházeti o nějakou ústavní funkci buď v dolní, nebo horní komoře,“ komentoval své politické angažmá v knize rozhovorů Knížecí život.
Od roku 2004 do roku 2010 byl senátorem za Prahu 6. Poprvé se do vlády dostal v v roce 2007 jako ministr zahraničí ve vládě Mirka Topolánka, tehdy byl nominován Stranou Zelených. Stejnou pozici později zastával i ve vládě Petra Nečase jako lídr vlastní strany TOP 09.
Vlastní strana
V roce 2009 vznikla nová strana, pro kterou byla osoba Karla Schwarzenberga dlouho symbolem i hlavním lákadlem na voliče. Zkratka TOP znamená Tradice, Odpovědnost a Prosperita a číslovka 09 symbolizuje rok vzniku strany. Součástí loga se stal pro Karla Schwarzenberga typický motýlek, který byl neoddělitelnou součástí jeho image.
V TOP 09 se sešli bývalí lidovci i členové ODS. Jedním ze zakladatelů a iniciátorů vzniku strany byl Miroslav Kalousek. Schwarzenberg byl od počátku jednou z nejvýznamnějších osobností strany a až do roku 2015 byl jejím předsedou.
Největší úspěch strana zažila hned v prvních volbách, ve kterých postavila kandidátky. V roce 2010 ve volbách do Poslanecké sněmovny získala 16 procent hlasů voličů a dostala se do vlády Petra Nečase. Kalousek se pak stal ministrem financí a Schwarzenberg získal post ministra zahraničí.
Ve vládě byla TOP 09 tři roky, v dalších volbách však začala její popularita spíše klesat, což mohlo souviset i s tím, že Schwarzenberg začal svou roli spíše upozaďovat. V roli předsedy strany ho vystřídal nejdříve Miroslav Kalousek a poté Jiří Pospíšil.
Souboj knížete se Zemanem
V roce 2013 se konala první přímá volba prezidenta v Česku, které se Schwarzenberg zúčastnil v době, kdy byl ministrem zahraničí.
Schwarzenberg nebyl před prvním kolem voleb favoritem, dlouho v předvolebních průzkumech vedl Jan Fischer, kterého postupně v preferencích dotáhl a předběhl Miloš Zeman.
Na podporu Karla Schwarzenberga se v lednu 2013 objevila tzv. Tříkrálová výzva osobností veřejného života, kde mu vyjádřilo podporu mnoho známých osobností jako například hudebník Michael Kocáb, nebo bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček a režisér Miloš Forman.
Inzerát NEVOLTE Karla Schwarzenberga
Schwarzenberg nakonec dostal v prvním kole volby 23,4 procenta hlasů a skončil druhý za Zemanem, který však měl pouze o necelé jedno procento hlasů více. Jedním ze zlomových momentů předvolební kampaně byla televizní debata s Milošem Zemanem, ve které se řeč stočila k Benešovým dekretům.
Zeman ze Schwarzenbergova životopisu vytáhl, že údajně radil Václavu Havlovi, aby se omluvil sudetským Němcům. V neautorizovaném životopisu údajně také říkal, že by se sudetským Němcům mělo vrátit občanství i majetek zabavený na základě Benešových dekretů.
„To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv,“ odpověděl Zemanovi a dodal, že Češi tehdy uplatnili vůči odsunutým lidem kolektivní vinu a byla to chyba.
Schwarzenberg během kampaně v online rozhovoru pro iDNES svůj duel se Zemanem označil jako střet odkazu Václava Havla a Václava Klause, jehož je právě Zeman pokračovatelem.“Ano, jde o souboj pravdy a lásky se lží a nenávistí,“ napsal tehdy.
Právě debata týkající se Benešových dekretů spustila velkou negativní kampaň proti Schwarzenbergovi před druhým kolem prezidentských voleb. V celostátních denících se objevily inzeráty s heslem „Nevolte Karla Schwarzengerga“. Protivníci ho osočovali například z toho, že považuje dekrety za neplatné a tím připravuje půdu pro vracení majetku potomkům odsunutých Němců. Druhé kolo nakonec prohrál se Zemanem, získal 45 procent hlasů.
Schwarzenberg však zůstal poslancem a dál se aktivně účastnil politického dění, i když byl v TOP 09 již pouze čestným předsedou. Rozruch vyvolalo jeho prohlášení na obhajobu poslance TOP 09 Dominika Feriho obžalovaného z několika znásilnění.
„Co je prosím nevhodné chování? A co je sexuální obtěžování? Že se 25letý kluk snaží holku dostat do postele a opačně, bylo vždy považováno za normální. Tak prosím nebuďme pokrytci,“ prohlásil Schwarzenberg. Feriho však v listopadu 2023 uznal prvoinstanční soud vinným a poslal ho na 3 roky do vězení.
Přestože velkou část svého života – hlavně po návratu do Česka – působil jako politik, sám se označoval často jako lesník a hostinský, dokonce to měl i napsané v občanském průkazu. V knize rozhovorů s Karlem Hvížďalou na závěr na otázku, jak by si přál, aby něj lidé vzpomínali, odpověděl pouze: „nenudil“.
