PRAHA Historiky a památkáře nyní zaměstnávají nové skutečnosti a odpovědi na letité nevyřešené záhady. Zájem o most a informace o něm oživila právě probíhající celková oprava této památky a s ní související archeologický výzkum.
Vyšlo například najevo, že Karlův most nepostavil stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř a datum vzniku není 9. července 1357. Neměří 515 metrů a zřejmě pokračuje pod zemí místy, kterými nikdo od poloviny 19. století neprošel.
Památkáři si od nynějších prací na mostě hodně slibují. „Očekáváme nález jednoho až dvou mostních pilířů pod úrovní terénu. To by znamenalo, že most pokračuje dál, a je tedy delší,“ řekl Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu. Před několika dny archeologové vykopali středověkou zeď na malostranské části, zřejmě boční stranu Karlova mostu, Čirou náhodou pátráním v písemnostech zjistili letos historici, že autorem Karlova mostu není Petr Parléř, ale jakýsi měšťan Oto. Poslední publikace věnovaná Karlovu mostu už tuto novou skutečnost popsala. Parléř a jeho huť podle kolektivu autorů na mostě pracovali, ale až v době, kdy byl již z velké části postaven.
Také přesné datum položení základního kamene je jen romantickou legendou. Stvořil ji v minulém století filozof a astronom Zdeněk Horský, jenž si všiml pozoruhodné číselné řady, kterou skrývá datum 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut. Byl přesvědčen, že Karel IV. se svým zájmem o horoskopy a astronomii si jí musel všimnout také. Je to ale jen domněnka. „Ve skutečnosti neznáme den ani hodinu počátku stavby,“ řekl ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka. Nedochovaly se ani žádné výkresy a plány.
Čtěte Téma na straně 3
