Soudkyně Pavla Hájková rozdala tresty bývalé vedoucí sekretariátu někdejšího premiéra Petra Nečase, dvěma bývalým velitelům Vojenského zpravodajství Milanu Kovandovi a Ondreji Páleníkovi a zpravodajci Janu Pohůnkovi loni v listopadu. Odsuzující verdikt na ně padl za nezákonné sledování tehdejší premiérovy ženy Radky, které zosnovala právě Jana Nagyová (dnes Nečasová). Nagyová měla s ministerským předsedou v té době poměr.
Motivem Nečasové byla hluboká nenávist k premiérově manželce, uvedl soud |
Od listopadu ležel spis na Obvodním soudu pro Prahu 1, kde se případ rozplétal. Od té doby soudkyně Hájková precizovala odůvodnění verdiktu, státní zástupce i obžalovaní pro změnu sepisovali odvolání. Zmíněné procesní záležitosti se konečně završily, podle informací serveru Lidovky.cz podklady k případu převzal tento týden odvolací Městský soud v Praze. Otvírá se tak prostor, aby v kauze zazněl pravomocný verdikt.
„Rozhodně ano,“ potvrdila serveru Lidovky.cz mluvčí instance Markéta Puci, že odvolací jednání proběhne ještě letos. V druhém kole rozhodne případ soudkyně Felicia Hrušková. V minulosti se potýkala s mediálně známými případy. Potrestala třeba jednoho z členů takzvaného Berdychova gangu Tomáše Půtu, vyřizovala i kauzu kurdského lékaře Yekty Uzunoglua či posadila za mříže bývalého agenta StB Jiřího Šimáka za mučení disidentů.
‚Společenský vysoce škodlivé jednání‘
V odvolacím řízení hrají obžalování o svou nevinu, odvolali se svorně všichni. Nikdo z nich nepřistoupil na konstrukci státního zástupce a posléze rozsudek, že se jednalo o nezákonné zneužití tajné služby za účelem sledování Radky Nečasové. Nagyová tím údajně chtěla získat poznatky, jež by vedly k rozbití manželství tehdejšího premiéra. Obžalovaní však podle svých výpovědí nasadili na Radku Nečasovou sledování, aby zajistili její bezpečnost.
„Nebyl spolehlivě prokázán skutkový stav věci, soud ho úplně správně nezjistil,“ uvedl pro Lidovky.cz k odvolání své klientky Jany Nečasové její advokát Eduard Bruna. Podle jeho verze odposlechy neprokázaly nic víc, než že se jeho mandantka bavila se zpravodajci o tehdejší ženě premiéra a tajné službě. „Ona se skutečně někde bavila, ale přisoudila se jejímu jednání motivace, která tam není,“ dodal.
  |
Podle prvoinstančního verdiktu si chtěla Jana Nečasová díky sledování obstarat důkaz o údajné nevěře premiérovy manželky. Soudkyně Hájková došla k závěru, že špiclování Radky Nečasové iniciovala Nagyová (dnes Nečasová) a Kovanda, Páleník a Pohůnek ho zajistili. Všichni si za to vyslechli podmíněné tresty od 18 měsíců do dvou let. S nejpřísnější sankcí odešla Jana Nečasová.
Právě v pohledu na výši trestu se se soudkyní Hájové rozešel příslušný státní zástupce Rostislav Bajger. Už v prvním kole požadoval sankce nepodmíněné, na tomto postoji hodlá setrvat i v odvolacím řízení. „Toto jednání považujeme za vysoce společensky škodlivé, organizovat ho měla osoba, která zaujímala jedno z nejvyšších míst ve státní správě spolu s vrcholnými představiteli jedné z našich tajných služeb,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz.
Žalobce by přijal i přísnější podmínku
„Pokud by se naše tajné služby takto chovaly, bylo by to velmi nebezpečné,“ upozornil státní zástupce, který obžalobu podal už v červnu 2014. Připustil však, že by byl schopný přijmout i takové rozhodnutí odvolacího soudu, jež by vedlo „jen“ k přísnějším podmíněným trestům. „S čím budeme nakonec spokojeni, jestliže odvolací soud dospěje k něčemu jinému, ale nechci předjímat,“ podotkl.
Petr Nečas lhalZa mimořádnou pozornost stál vývoj postoje Petra Nečase ke kauze. Když ještě jako premiér svolal tiskovou konferenci po zásahu policie, uvedl, že o sledování své ženy Radky nevěděl. U soudu už jako manžel Jany Nagyové uvedl, že se dělo na jeho povel. |
Případ údajného zneužití Vojenského zpravodajství původně dostala do rukou soudkyně Helena Králová. Skupinu dvakrát očistila, jenže pokaždé ji zprošťující verdikt s řadou výtek zrušil odvolací soud (byla u toho zmíněná soudkyně Hrušková, která má odvolání na starosti i nyní). Naposledy pražský městský soud zakročil v lednu 2017, potřetí se už případ dostal k soudkyni Hájkové. Soudkyně Králová i kvůli chybám v této věci nesměla dočasně soudit.
Kauza je nejexponovanější částí případu, z něhož vybíhají další tři linie. Jde v nich o nezdanění darů od vrcholných lobbistů či manažerů, vynášení informací z BIS či zneužití pravomoci v justici (další větev, politické trafiky, shodil Nejvyšší soud). Policie udeřila v červnu 2013, kdy na Úřadu vlády a dalších místech několik dní zasahovalo na čtyři sta policistů. Masivní policejní manévry dovedly k pádu vládu Premiéra Petra Nečase.
