Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Kávu si osladím…

Česko

Přispívají nízkokalorická jídla a nápoje k obezitě víc než ta s běžným cukrem?

Slavný módní návrhář Karl Lagerfeld byl ještě před pár lety znám jako řádně baculatý muž skrytý za tmavými brýlemi a neustále se ovíjející svým vějířem. Když se ho ptali, jak se mu podařilo zhubnout tak, že dneska ve svém outfitu vypadá jako nějaká scvrklá hraběnka, nemlžil. Zkrátka prý NIC nejedl. Ale co chutě na sladké? Karl se šidil výhradně dietní kolou. Nemohl si ji vynachválit.

Zmatený mozek

Návrhář sice zhubl, ale kvůli tomu, že nahradil rafinovaný cukr chemickou náhražkou, to opravdu nebylo. Je to neuvěřitelné, ale po sladidlech člověk může naopak přibrat, což mi připomíná pár let starou informaci vědců, že černý čaj – který lidstvo vesele popíjelo s tím, že obsahuje jen tein – je ve skutečnosti samý kofein! Nedávno publikovaná studie v americkém vědeckém časopise Behavioral Neuroscience naznačuje, že by se lidé lačnící po štíhlé figuře měli sladidel skutečně spíš vystříhat. Vědci testovali účinky umělých sladidel na dvou skupinách laboratorních krys. Tu první krmili tekutinou oslazenou pravým cukrem.

Druhou nápojem ochuceným jak cukrem, tak náhražkovým sacharinem.

Po deseti dnech dostaly obě skupinky zvířat do kotců klasické krysí žrádlo.

Zvířata, která vědci napájeli uměle slazenou tekutinou, do sebe naládovala třikrát tolik kalorií než krysy vykrmované pravým cukrem. Poté, co tělo opakovaně přijme náhradní sladidla, totiž mozek zapomíná na toto spojení, a tak krysy přestává upozorňovat na to, kdy by měly přestat jíst.

Znamená to tedy, že pokud jíme jídlo s náhradním sladidlem, sníme ho víc, než kdyby bylo slazené normálně. U Američanů, známých problémy s obezitou, se za uplynulých pětadvacet let dramaticky zvýšila spotřeba náhradních sladidel v jídlech i nápojích. Ale co je příčina a co důsledek? „Přejídání a obezita se začaly zvyšovat v tutéž dobu,“ říká spoluautorka výzkumu Susan Swithersová.

Organizmus zvyklý na sladidla přestane rozlišovat mezi vysoko- a nízkokalorickými pokrmy, což má za následek přejídání. „Když začnete nahrazovat náhradním sladidlem cukr, tělo tím získá informaci, že už déle nemůže používat svůj smysl pro rozlišení chuti k přirozenému počítání kalorií,“ říká Swithersová.

Podle jiných vědců jsou ale tyto výsledky nesmysl. Z pokusů na zvířatech se prý nemohou vyvozovat závěry, jak sladidla působí na lidský organizmus. „Problém náhradních sladidel je zejména v tom, že lidem, kteří chtějí hubnout, dodávají pocit bezpečí. Při jídle se pak neučí odhadovat velikost porcí, naopak si zvykají na konzumaci většího množství stravy. Tím ztrácejí realistický pohled na to, kolik toho můžou sníst a co už je příliš. Nehledě na to, že sladidla ve většině případů nejsou bez energie, ale pouze nízkoenergetická, což je velký rozdíl, který si málokdo z laiků uvědomuje,“ řekl pro server Abeceda Zdravi.cz odborník na výživu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Suchánek.

Čistá voda je čistá voda

Není právě nejšťastnější ládovat se náhradními sladidly, ale ublížit nám ve snaze zhubnout může i přirozený cukr – fruktóza, který obsahuje mnoho běžných potravin a na jehož bázi se vyrábějí i sladidla. Testy (opět na hlodavcích) prokázaly, že hlodavci, kteří pili takto slazené nápoje, měli na konci pokusu až o devadesát procent více tělesného tuku než ti, kteří konzumovali jen obyčejnou vodu. Nadále tedy platí – moc cukru škodí. Bohužel už ani ta sladidla si nemůžeme do kávičky sypat bez jakýchkoli pochybností.

přílohu Zdraví připravila

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!