Do kin přichází nový film Zacka Snydera Watchmen - Strážci. Smutní a vyčerpaní superhrdinové umírají a svět je na pokraji atomové války.
Po úspěchu svých předchozích snímků, předělávky hororu Úsvit mrtvých a výpravné sandálové podívané 300: Bitva u Thermopyl, si Zack Snyder mohl natočit, co se mu zachtělo. Zůstal u stejného žánru a ke zděšení mnoha fanoušků sáhl po nesmrtelné klasice, komiksové novele Alana Moorea a Davea Gibbonse z poloviny 80. let, Watchmen. Dílo je považováno za vlajkovou loď „komiksového realismu“, a i když svým klasickým zpracováním ctí tradice (na rozdíl od vizuálních experimentátorů Franka Millera, Willa Eisnera, Huga Pratta nebo Jima Steranka), originálním tématem zůstalo nepřekonáno přes dvacet let.
Realita je úplně jiná Moore zasadil své tzv. superhrdiny, většinou pouhé smrtelníky, „vigilanty“ ve srandovních maskách, a navíc postavené mimo zákon (či naopak najaté vládou na špinavou práci), do běžného světa člověka ve středních letech a nechal je vyrovnávat se s vlastními problémy a přízraky na pozadí příběhu o záchraně světa.
Ve Watchmen nejde o žádné nadpřirozené síly nebo úhlavního zlosyna; nepřítelem je hrozba atomové války. Píše se rok 1985, prezidentem USA je potřetí zvolen Richard Nixon, Amerika vyhrála válku ve Vietnamu a vztahy mezi ní a Ruskem jsou napjaté. Rorschach, jediný aktivní strážce, se pokouší odhalit domnělé spiknutí za vraždou svého bývalého koledy Komedianta. Postupně se setkává se všemi zbylými strážci, aby je přesvědčil o své teorii.
Děj pomocí flashbacků odhaluje spletitou pavučinu minulosti a přitom dává vodítka k rozluštění temného příběhu. Watchmen kombinuje prvky detektivky, sci-fi, akce, politické satiry a dramatu a do nejmenších detailů pitvá psychologii svých postav. Nahlíží do myšlenek, do deníků - a obvykle to nejsou žádné veselé historky. Ostatně ani realita současnosti nepřináší žádné pozitivní okamžiky. „Myslel jsem, že by bylo skvělé začít příběh tím, že superhrdinu najdou mrtvého. A jak se záhada rozplétá, tahám čtenáře stále hlouběji do podivného světa, ze kterého přišel. Ukazuji, že jeho svět je úplně jiný, než jak si kdokoliv představuje,“ říká o svém záměru Moore.
Nixonův nos Převést komplexnost příběhu na plátno je nemožné. Zatímco v 300 musel Snyder děj nastavovat, ve Watchmen bude muset zřejmě nerad, zato opravdu poctivě krátit, slučovat a vypouštět (verze do kin má nicméně 157 minut, director’s cut pro DVD pak 191 minut). Bude spíš rád, pokud se vůbec trefí do všech důležitých dějových linek, událostí a postav. Na druhou stranu se mu nabízí široká paleta využití jiných, ohromně oblíbených typických komiksových prvků: násilí, brutalit, krve a hlášek. Všeho je v předloze vrchovatě. A jak sám Snyder prohlásil, „nejvíc se vyblbne na detailech“, kterými je posedlý. Opakujícími se motivy (např. od krve umazaný smajlík, nápisy Who watches the watchmen?) komiks nešetří. Další výhodou jsou kulisy 80. let: kostýmy nemusí odpovídat přísným estetickým měřítkům 21. století, žertovat na účet Batmana dovoleno.
Japonský trailer odhaluje v celé kráse nos zestárlého prezidenta Nixona, překvapivá je scéna s atentátem na Kennedyho. Podle všeho čeká filmové fanoušky parádní podívaná, znalci a fanoušci komiksu ať raději zůstanou obezřetní.
Strážci na papíře
Původní dvanáctidílný komiks Watchmen vycházel v letech 1986-1987 pod hlavičkou DC Comics (což je vedle Marvel Comics největší americká společnost, věnující se žánru). Autory byli Alan Moore a kreslíři Dave Gibbons a John Higgins, inspiraci hledal Moore především v dílně Charlton Comics v 60. letech. Ústředními postavami Watchmen jsou ostrostřelec The Comedian, Rorschach v masce s inkoustovými skvrnami, Dr. Manhattan - jediný se skutečnými nadpřirozenými silami, Nite Owl, vlastnící přibližovadlo Owl Ship, nejchytřejší muž na světě Ozymandias a Silk Spectre, jediná žena v partě.
