BRUSEL Konkrétnější obrysy toho, co se v budoucnu může stát evropskou ekonomickou vládou, zveřejnila včera Evropská komise. V Bruselu se bude posuzovat nejen zadlužení jednotlivých zemí, ale také třeba jejich rozpočtové plány, opatření na trhu s byty, stav zaměstnanosti či zadlužení bankovního sektoru. Komise vypracuje soustavu indikátorů, podle nichž bude jednotlivé země posuzovat.
Přísnější pravidla budou platit pro země platící eurem, komise chce ale sledovat vývoj i ve zbylých zemích Evropské unie včetně České republiky. Konkrétní návrhy zpracované už jako právně závazná nařízení plánuje komise zveřejnit na konci září. Pak je ještě budou schvalovat zástupci jednotlivých států a Evropský parlament.
Farmáři o peníze nepřijdou Nejprůchodnější změnou je zřejmě zavedení přísných sankcí nejen pro ty země, které budou mít nadměrný schodek státního rozpočtu, ale také pro ty, které budou příliš zadlužené. Pokud svoje chování nezmění, přijdou o všechny evropské dotace včetně těch zemědělských. Farmáře ale špatné hospodaření národních vlád o dotace nepřipraví, vlády budou muset dotace vyplatit ze svého. Brusel jen předloni (poslední známé přesné číslo) vyplatil na zemědělských dotacích přes 55 miliard eur.
Dosud členským zemím Evropské unie, které platí eurem, hrozí sankce jen v případě, že překračují roční rozpočtový schodek ve výši tří procent HDP. Jde o takzvanou proceduru nadměrného rozpočtového deficitu. I nyní sice teoreticky existuje požadavek, aby země eurozóny držely své dluhy pod hranicí 60 procent HDP. Ten je ale oslaben tím, že formálně stačí, aby se dluh postupně snižoval a k hranici 60 procent HDP se „dlouhodobě blížil“. Hranici 60 procent HDP tak překračuje například Německo či Francie, a Itálie dluží dokonce více než 100 procent svého HDP. Aby zabránil růstu zadlužení, chce se Brusel podílet také na tvorbě rozpočtů národních států, Nově chce komise hlídat i konkurenceschopnost jednotlivých členských zemí. Každý rok má zveřejňovat výsledkové tabule, které mají země EU porovnávat například z pohledu ceny práce, vývoje cen na realitním trhu, zadlužení domácností či zahraničních investic. Pokud se ukáže, že některé země výrazně ztrácí konkurenceschopnost, vydá EU varování a navrhne jim opatření k nápravě. Pokud se situace ani po tomto zásahu nezmění, Evropská komise stát zařadí do takzvané procedury nadměrné nerovnováhy. Za nové hříchy nové tresty?
V současnosti existuje jen procedura pro nadměrný rozpočtový deficit, na jejím konci může být uvalení sankcí. Zatím není jasné, zda se plánují sankce i v případě této procedury. Dozor nad konkurenceschopností by se měl týkat všech zemí unie včetně České republiky. Hlavní pozornost bude ale logicky věnována členům eurozóny. Nerovnováhy mezi zeměmi platícími eurem totiž ohrožují sílu evropské jednotné měny.
