Nejde o zcela novou hypotézu. Recykluje se tu jedna teze, jež zažila léta své vrcholné slávy už před sto lety. Ale od přelomu 19. a 20. století, kdy panovala představa přenosu řeckého myšlení na Západ prostřednictvím východních křesťanů, vědecký výzkum pokročil. Kniha, jež se objevila na francouzském trhu na konci března, vyvolala pozdvižení mezi francouzskými historiky středověku a pobouřila je. Jak se dá totiž domyslet, tato revize dějin má politický rozměr. Autor knihy Sylvain Gouguenheim je profesorem dějin na lyonské École Normale Supérieure, což je něco jako výběrová vysoká škola pro výchovu budoucích středoškolských profesorů, a věnuje se nyní výzkumu křižáckých výprav.
Vlastní aféra se rozběhla počátkem dubna, kdy literární příloha listu Le Monde zveřejnila několik reakcí známých badatelů na Gouguenheimovu knihu. Od té doby si berou slovo historici středověku a vedou soustředěnou palbu na „poťouchlý pamflet, který není zdaleka tak nevinný, jak by se na první pohled mohlo zdát“. Dovolávají se přitom práva na odpověď a sepisují petice. Zjevně nejde o to, knihu zakázat, nýbrž varovat čtenáře a odsoudit autorův přístup.
Autorovi se vyčítá, že vydává za neznámé to, co už je dávno dobře známé. Konkrétně úlohu, kterou sehrál Jakub z Benátek (Jacques de Venise) spolu s řeholníky z opatství Mont-Saint-Michel tím, že pracovali na překladech řeckých textů do latiny. Autor prý vypichuje jako předsudek názor, že Evropa vděčí islámu za své znalosti, aby ho mohl jako mýtus odmítnout, i když žádný seriozní historik podobným předsudkem netrpí. Soustavně upřednostňuje latinské prameny před arabskými. Spatřuje v řeckém zázraku ohnisko rozumu a absolutní kritérium pro hierarchizování civilizací a kultur.
Některé z reakcí na knihu Sylvaina Gouguenheima vyšly částečně tiskem, jiné kolují ústně v akademických kruzích. List Libération zveřejnil poslední dubnový den provolání 56 evropských historiků a filozofů pod názvem „Ano, křesťanský Západ je zavázán islámskému světu vděčností“. Na dvě stovky učitelů, studentů a bývalých absolventů École Normale Supérieure podepsalo protestní petici obviňující autora knihy z ideologizace problému.
Oponentům knihy vadí hlavně to, že se autor v poslední kapitole tak trochu podbízí aktuální tendenci jásat nad nemožností kulturně-civilizační výměny mezi rozdílnými civilizacemi. A že tuto „neinterakci“ spojuje s odlišnou ontologií. Ani civilizační konflikty, na jejichž hrozbu upozornil Samuel Huntington ve Střetu civilizací, nejsou touto optikou zdůvodnitelné. Politolog nabízí svářícím se táborům možnost vyhnout se konfliktu politickým řešením. Gouguenheim s konflikty nepočítá a nedává volbu žádnou. Jsme Evropané, tedy křesťané, a naše základy jsou řecké. A čtrnáct století islámu nám do našich dějin nepřinesla fakticky nic pozitivního.
Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer
ČESKY NEVYŠLO Aristote au Mont
Saint-Michel Sylvain Gouguenheim Vydalo nakladatelství Seuil, Paris 2008. 282 strany.
