Léta Páně 1433 v neděli a v pondělí před sv. Antonínem (11. a 12. ledna) napadlo v Čechách tolik sněhu, že lidé z vesnic nemohli jít ani jet do měst na trh. Proto byl v Praze velmi drahý chléb.
Letopisy Napadl sníh dne 16. ledna 1543 tak veliký, že lidé pro něj za dlouhý čas ani z měst, ani z vesnic vycházeti nemohli. Také skrze něj mnoho obilí v Čechách vyhynulo a veliká drahota následovala.
Jan František Beckovský
11. ledna 1799 udeřil tuhý mráz.
Studnice zatáhl, chlévy prorazil, nato 12. ledna ještě tužší, 13. a 14. ledna vždy ještě tužší mrazy byly. Ptactvo do domů letělo, v polích mrzlo, ty nejteplejší chlívy a hluboké studnice promrzly, řeky, struhy až do dna promrzlé byly. Mlynáři nemohli mlíti, ani na Labi, ani na potocích, neb ostré a prudké mrazy kolům točiti nedaly. O zmrznutí vojáků na vartě a jiných po cestách lidí zhusta bylo slyšeti. Hovada a dobytek zimou v chlívích se třásli, sedláci byli nuceni jej k sobě do světnice bráti, aby v chlévech nepomrzl. Ptactvo povětrní do domů letělo, potravy hledajíc. Zvěři v lesích dosti pomrzlo. Vojáci v Praze a jinde jen po půl hodině na stráži stáli. V každé vesnici a městě na nosy a uši lidé oznobeni byli, více ale těch, kteří na nohy se oznobili. Kdo ven vyšel, již omrzlý a šedivý byl a veliká zima jako oheň do tváří pálila.
Jan František Vavák
Tento stupeň zimy (dne 13. a 14. ledna) jest mezi všemi předešlými ostrými mrazy o 4/10 větší, an právě týž teploměr, který jest již 35 let na zdejší hvězdárně, neukázal nikdy méně...
Antonín Strnad, ředitel pražské hvězdárny v Klementinu v roce 1799
