MANNHEIM Je hodina po poledni. Chlapík menšího vzrůstu s bradkou a předkusem zrovna vysypává obrovský koš prádla. „Tohle je čas, kdy se téměř nezastavíme,“ pronese Adrian Beck.
Během hokejového šampionátu má s kolegou na starost chod prádelny, která je schována asi dvacet metrů od české šatny. Skoro byste si jí ani nevšimli.
Přitom denně se v ní pere na 30 kilogramů dresů. Jen si to spočítejte: po tréninku nebo zápase se tu protočí až osm zemí, některé včetně rozbruslení dokonce hned dvakrát. Do toho zvlášť ribana - tedy spodní prádlo hokejistů - hromada párů ponožek, ručníky...
„Podívejte,“ pochlubí se Adrian, „copak si jen tak může někdo sahat na dres Jágra?“
Čtyři obří bubny tu jedou na plný chod. Česká trika jdou na řadu za chvíli, po nich švýcarská, v pračce vedle už se ždíme Kanada.
Jenže zrovna předevčírem se lidem v té prádelně podařil malý přehmat. „Z našich bílých dresů skoro udělali růžové,“ ukazoval Jan Černý, mluvčí české výpravy.
Odstín je teď skutečně poněkud načervenalý, ale včera to hráčům vadit nemuselo. Proti Lotyšsku zvolili tmavou variantu, s níž už porazili Švédsko.
Fin a dvě kanadské švadleny Vyjdete-li pak v útrobách SAP Areny z prádelny, obvykle hned uvidíte Jaromíra Jágra potit se na rotopedu. Hned o kus dál pak na vás zívá další místnost.
Důležitá byla hlavně v první části turnaje, kdy hokejové země nahlašovaly své posily. Tady pracuje dvojčlenný tým kanadských švadlen, nad nímž dohlíží Fin Aku Nieminen. Že vám ten národní mix nějak nedává smysl?
Jenže tohle jsou už zaměstnanci Mezinárodní hokejové federace.
„Staráme se o každé mistrovství. Je naší povinností zajistit vše rychle a včas,“ říká čtyřicátník Aku. Na sobě má oblek, v něm přišpendlený odznáček IIHF. Snad proto, abyste mu opravdu uvěřili. V provizorní krejčírně se na dresy nažehlovala čísla s jmenovkami. „Jeden dres? Zabere nám něco kolem hodiny,“ usměje se Aku.
Aby se však stihly všechny kompletně a včas, týmy dodávaly předběžnou soupisku asi měsíc před startem mistrovství.
A týden před ním pak upřesnily co nejvíce jmen.
V českém týmu je na třicet dresů v každé sadě i velikosti. Jen u Jágra a brankáře Tomáše Vokouna, dvou největších hvězd, jsou ve větším množství.
Ohrát dres a poslat na charitu „Ohrají se a jdou na charitativní činnost,“ vysvětluje Černý.
Firma Nike chodí coby oficiální partner IIHF každý rok za svazem a předkládá mu návrh na úpravu kolekce. Ovšem Češi hrají už druhou sezonu ve stejné. Od loňska zvětšili čísla, mají jinak tvarovaný pruh na spodní části, národní znak zůstal dost velký. Materiál je o dost lepší.
Mají jiný střih, jsou modernější, je v nich menší odpor vzduchu. „Víc propouští pot, hráčům se v nich lépe dýchá,“ přibližuje generální sekretář svazu Martin Urban. Ale pomůže jim to letos vůbec?
lidovky.cz
Zpravodajský server Lidových novin
Česko-Lotyšsko
O zápase, který skončil po uzávěrce, čtěte na www.lidovky.cz/mshokej
O autorovi| Vítězslav Čermák, zvláštní zpravodaj LN v Německu
