Sobotní MFD napsala, že si Klaus chce na Hrad pozvat předsedy všech pěti stran, které se dostaly do parlamentu, a probrat s nimi, jak postupovat dál. Tuto informaci Jakl včera popřel. Podle něho Klaus nehodlá další vývoj nějak „sám aktivně postrkovat, modelovat“. „To není jeho přístup,“ uvedl Jakl.
Klaus si šéfy parlamentní pětky na Hrad od voleb pozval jen jednou. Bylo to v první polovině srpna, kdy za sebou poslanci měli už šestý neúspěšný pokus volby nového předsedy sněmovny. Prezident tehdy s politiky probíral cesty, jak patovou situaci odblokovat. Poslanci pak do čela provizorně zvolili sociálního demokrata Miloslava Vlčka.
Jakl: Prezident Paroubkovi nic neslíbil
Předseda ČSSD a dosluhující premiér Jiří Paroubek po tomto jednání na Hradě řekl, že mu prezident naznačil, že druhý pokus o sestavení nové vlády svěří buď přímo jemu, nebo někomu ze sociální demokracie. „Předpokládám, že bychom byli pověřeni sestavením vlády v druhém kole,“ uvedl tehdy po schůzce Paroubek.
Prezident Paroubkův výrok nijak nedementoval. Jakl ale včera popřel, že by prezident končícímu premiérovi takový příslib kdy dával. „Pouze na opakované dotazy chtěl nevyloučit nějaké další možnosti, aby tímto vylučováním nezpůsobil nějaká zablokování,“ řekl Jakl v České televizi. Podle něho bylo Klausovým cílem zajistit, aby se odblokovala sněmovna a dosluhující vláda mohla podat demisi.
Prezident podle Jakla nyní očekává, že mu designovaný premiér a šéf ODS Mirek Topolánek koncem týdne představí návrh své menšinové vlády. Topolánek tak chce učinit v pátek. Prezident je pak podle Jakla připraven Topolánkovu vládu okamžitě jmenovat. Od chvíle, kdy Klaus ministry jmenuje, běží Topolánkovi třicetidenní lhůta, během které musí sněmovnu požádat o důvěru.
Pokud ji nezíská, prezident podle Ústavy pověří sestavením nové vlády někoho jiného. Na to spoléhají sociální demokraté. Jenže ústava prezidentovi neříká, koho má pověřit. Teoreticky může vybrat kohokoli, dokonce to nemusí být ani politik, ale třeba někdo z akademické sféry. Ústava neukládá prezidentovi v tomto ohledu ani žádné lhůty. Kabinet, který by nedostal důvěru sněmovny, by mohl prezident pověřit dočasným výkonem funkcí a taková vláda by teoreticky mohla i bez důvěry sněmovny vládnout dlouho - až do jmenování příštího kabinetu.
