Oba mají svým způsobem „úctu“ k velmocím. Za fakt, že k rozdílným, může zřejmě i to, že Václav Klaus nemá nikoho, koho měl Václav Havel v Madeleine Albrightové.
PRAHA Stejně jako se první a druhý český prezident odlišují v pohledech na společnost, ekonomiku a směřování země, je odlišný i jejich pohled na zahraniční politiku.
U Václava Havla se nikdy nemohlo pochybovat o jeho loajalitě ke Spojeným státům, Evropské unii i Severoatlantické alianci. Václav Klaus sice do obou nadnárodních institucí Česko coby premiér přivedl, proti jejich krokům ale často protestoval. I přes opačné stanovisko USA, jako tomu bylo třeba v případech řešení situace v Kosovu či amerického útoku na Irák. A naopak se na rozdíl od Havla, jenž se prý vždy bál „ruské rozpínavosti“, dokázal zastávat Ruska v případě jeho útoku na Čečensko, nebo aktuálně na Gruzii (viz výroky v grafice).
Kromě rozdílných povah obou mužů může hrát v jejich postojích i to, s kým ze zahraničí svá stanoviska konzultovali či konzultují.
„Nejčastějším konzultantem Václava Havla byla za mého působení Madeleine Albrightová. V ní měl velkou oporu, navíc byli přátelé, mluvili stejným jazykem,“ zmiňuje bývalou ministryni zahraničí Spojených států někdejší šéf Havlova politického odboru na Hradě Jiří Pehe. „Ale Václav Havel často konzultoval i v Německu, velkou inspirací pro něj byl například Richard von Weizsacker, v prostředí bývalých polských disidentů, nebo s prezidenty okolo Fora 2000. Od Frederika DeKlerka po Šimona Perese,“ dodal výčet známých osobností Německa, JAR a Izraele.
Bývalému disidentovi Havlovi pomáhalo i to, že byl miláčkem západního světa, zatímco Klaus ho svými kontroverzními postoji spíše provokuje a často sklízí kritiku. Možná i proto nemá mezi světovými státníky nikoho takového, jako byla Albrightová pro jeho předchůdce.
„Toho si nejsem vědom, mám pocit, že ne. Nemyslím, že by s někým takovým konkrétním trvale konzultoval,“ uvedl jeden z Klausových dlouholetých spolupracovníků, který nechtěl být jmenován.
Také další člověk velmi blízký prezidentovi tvrdí, že by „neřekl, že by měl nějakého centrálního zahraničního poradce“. Podle tohoto muže, jenž si rovněž přál zůstat v anonymitě, ale Klaus „konzultuje s mnohými přáteli z celého světa“. Faktem ovšem je, že citovaný člověk z Klausova okolí zmínil třeba jméno trojnásobného neúspěšného kandidáta na post prezidenta USA a symbol amerického isolacionismu Patricka J. Buchanana.
„Klaus touží přerůst význam středoevropského politika. Když se mu nepodařilo otevřít dveře do USA, kde je měl dokořán Václav Havel, tak se snaží alespoň vejít dveřmi Ruska,“ zhodnotil oba muže v HN politolog Michal Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
***
V Albrightové měl Havel velkou oporu. Byli přátelé a mluvili stejným jazykem
V čem se Václav Klaus a Václav Havel neshodli
konflikt v Čečensku „Čečensko nenáleželo vždy Rusku a ani mu nepatří dostatečně dlouho." Václav Havel, 2000 „Já si nedovedu představit, že bychom se měli stavět do nějaké velmocenské role a doporučovat Rusku, co má ono samo v případě Čečenska dělat." Václav Klaus, 2000
konflikt mezi NATO a Srbskem „Nálety NATO jsem hluboce zklamán." Václav Klaus v březnu 1999. „Vojenské řešení situace v Kosovu sice chápe jako krajní, ale v dané situaci nezbytně nutné." Václav Havel, 1999
americký útok na Irák „Irácký režim a jeho zbraně hromadného ničení znamenají hrozbu pro svět. ... Nemůžeme dovolit, aby diktátor systematicky porušoval rezoluce OSN." Václav Havel před zahájením útoku podepsal v lednu 2003 stanovisko osmi evropských politiků podporující postup USA „Demokracii lze podporovat i inspirovat, ale nelze ji nadiktovat, tím méně vojenskou silou." Václav Klaus, MF DNES březen 2003
vztah Číny k Tibetu „Ta země je prostě převálcovávána, je odtibeťována maximálním možným způsobem. Miliony Číňanů jsou tam násilně stěhovány, aby se z těch Tibeťanů stala menšina, a toto jsou věci, které on kritizuje, nikdy nevyzývá ani k násilí, ani k odtržení Tibetu, Tibetu od Číny." Václav Havel v ČT, 2008 „Já jsem si vědom toho, že byť neoficiální, byť zcela soukromá návštěva tibetského dalajlámy vyvolala jistou nelibost čínské strany. dal da U Ubezpečil jsem čínského velvyslance, že se jedná opravdu o neoficiální návštěvu." Václav Klaus po přijetí dalajlamy Václavem Havlem, 1997
konflikt Ruska a Gruzie k „Myslím, že po mnoho staletí existuje takový ruský problém, že Rusko přesně neví, kde začíná kde končí. I když je to největší země světa, přesto má pocit, že je malá a že ji ohrožují př p ti t nepatrní sousedé, které kolem sebe má." Václav Havel, 2008 Vá V „V zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální." ne Václav Klaus, 2008
