Nicméně i s vědomím toho lze podle Klause udělat některé kroky, jež by chronicky stagnující české ekonomice pomohly. Klaus je vtělil do zhruba dvou desítek bodů.
Lidovky.cz: Nedávno jste představil soubor 19 opatření, která by se měla a dala udělat. Zároveň jste řekl, že je potřeba systémová změna. Vydal jste knihu, z níž plyne, že onou změnou je především zredukování role státu a návrat volného trhu a vymanění se z evropských struktur. Jak by se na tu změnu, respektive transformaci mělo jít?
Nepředložil jsem žádný soubor 19 opatření. Napsal jsem knížku, v níž jsem řekl, že trh, který jsme zavedli po roce 1989, byl za těch uplynulých 35 let natolik zmrzačen, zničen, pošlapán, potlačen, že je nezbytné provést hlubokou koncepční systémovou změnu. To znamená znovu potlačit stát a znovu na výsluní vrátit trh.
V celé knížce se snažím argumentovat, že nám nic jiného nepomůže, ale současně si kladu otázku, zda je něco takového v naší době možné. Dospívám ke smutnému závěru, že to možné není. Že na to nemáme vnitřní předpoklady, že není poptávka po takové změně nejen mezi politiky, ale ani mezi veřejností. I že v našem prokletí v členství v Evropské unii by nám EU takovou změnu v žádném případě nedovolila.
V závěru se ptám: dá se něco dělat v krátkém období nebo v představitelné budoucnosti i bez této hluboké systémové změny? A odpovídám si, že bez této změny se přece jen pár věcí dělat dá. Seřadil jsem je do 19 tezí. Ale interpretovat tu knihu opačně, že já představuji 19 prvků souboru opatření, bez toho, co je na prvních 64 ze 72 stran, to je pro mě zoufalým neporozuměním té knížce. Jestli někdo začal tu knížku číst od strany 64, je to pro mě smutný výsledek.
Lidovky.cz: Když se podíváme na ta opatření. Co je nejdůležitější?
Oněch 19 bodů je de facto myšlenkou, co by se mělo dělat, aniž by se zbourala dnešní vláda, nebo udělala další sametová revoluce. Současně je to přece jen návrh určitých změn, které – troufl bych si říci – mohou otevírat cestu ke změně. To je výrazný rozdíl. Otvírat cestu formou nikoliv revolučně násilnou, ale postupnou. Protože pevně věřím, že jak se něčím pohne, nějakým kamínkem v chatrném zdivu toho našeho ekonomického systému, začne se to zdivo sypat jako celek. Proto si myslím, že má smysl postupovat podle těch navržených bodů.
