Sobota 2. března 2024, svátek má Anežka
130 let

Lidovky.cz

Klementinum versus knihovna

Česko

PRAHA Barokní areál Klementina může doplatit na to, že v něm zůstane Národní knihovna. Shoduje se na tom Svaz knihovníků i vedení Národní knihovny. Klementinum není totiž schopno pojmout všechny knihy stále se rozrůstajícího knihovního fondu.

Hrozí proto nebezpečí, že tato národní kulturní památka mimořádného významu bude radikálně upravena. Takové obavy tento týden eskalovaly poté, co ministr kultury Václav Jehlička ve středu pohřbil sen o stavbě Kaplického nové budovy Národní knihovny na Letné. Budoucnost Národní knihovny ministr spatřuje v jejím současném sídle, – tedy v Klementinu.

Přitom je jasné, že Klementinum celou Národní knihovnu nepojme. A za pár let nebude stačit ani hostivařský depozitář, který se má dostavět. Je to tím, že Národní knihovna trvale odebírá dva povinné výtisky všeho, co v Česku vychází. Národní knihovnu proto při chystané rekonstrukci Klementina čeká dilema: upřednostní barokní památku před funkcí knihovny, která potřebuje modernizaci, nebo naopak? Památkáři mají jasno už teď. Žádné radikální úpravy nepřipustí.

„Klementinum nelze nastavovat ani nahoru, ani dolů, ani do stran. V minulosti se uvažovalo i o tom, že se knihy umístí pod zem, po roce 2002 to už ale nikoho nenapadlo. Klementinum je v záplavové oblasti,“ řekl památkář Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu. Právě po povodních v srpnu roku 2002 se zrodila myšlenka postavit novou knihovní budovu. Jenže největší osobnosti české akademické obce spolu s univerzitními profesory před časem apelovali v otevřeném dopise na Jehličku, ať nechá knihovnu v Klementinu.

„Jedním z našich požadavků bylo, aby se prověřila kapacita únosnosti Klementina. To se dodneška nestalo,“ řekl jeden ze signatářů dopisu, kunsthistorik Jiří Kotalík. Existuje však analýza bývalého vedení Národní knihovny, podle níž často půjčovaný fond čítá 2,5 až 3,5 milionu knih – a to se do Klementina vejde.

Autor: