Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích například zkoumá využitelnost klíšťat pro výrobu nového druhu antibiotik nebo látek, sloužících ke snížení imunity, a tedy využitelných třeba při transplantacích orgánů či léčbě alergií. Podobným výzkumem se zabývají renomovaná vědecká centra na celém světě. Brazilští vědci dokonce nedávno zveřejnili hypotézu, že protein se slin jednoho druhu klíštěte ničí rakovinné buňky.
„Klíště je sice pro člověka nepříjemný parazit, zároveň ale představuje z vědeckého i lékařského hlediska nesmírně zajímavý organismus, hodný zkoumání. Pokud by se potvrdila hypotéza o účincích látek z klíšťat na rakovinné nádory, rozhodně by mě to nepřekvapilo,“ řekl LN děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.
Vědci z Biologického centra a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity se podle něj zabývají hned několika dalšími způsoby využití těchto parazitů v medicíně. I z hlediska prosté logiky totiž musí klíště ke svému úspěšnému přežití na hostiteli využít nejen sílu svých kusadel, ale i řadu „rafinovaných“ metod, jak lidské tělo donutit k poslušnosti. „Dnes už se například ví, že klíšťata produkují látky, které brání pocitu svědění a člověk se v místě kousnutí neškrábe,“ uvedl Grubhoffer. Aby se parazitům dobře sálo, dokáží s pomocí dalších látek rozšiřovat cévy i bránit srážlivosti krve. „V neposlední řadě klíšťata snižují imunitu lidského organismu a brání vzniku lokálních zánětů,“ říká Grubhoffer.
Všechny tyto schopnosti klíšťaty vylučovaných látek mohou podle něj přispět i k vývoji účinných medikamentů. „Například látky snižující imunitu jsou velmi žádané,“ uvedl Grubhoffer. Vědci na jihu Čech právě zkoumají vliv takzvaných SALP proteinů, obsažených v klíšťatech, na snížení imunity hostitele. Klíšťata obsahují i takzvané antimikrobiální proteiny, u nichž jihočeští vědci testují možné využití pro výrobu antibiotik.
I když výzkum ještě není zdaleka u konce, jedna věc je podle Grubhoffera jistá. Všemi nenáviděné a zdánlivě zbytečné klíště může nakonec lidem přinést více užitku než škody. Podobně jako každý jiný živý organismus. „V přírodě není žádný živočich zbytečný, proto je tak důležité zachování co nejširší biodiverzity druhů,“ uvedl Grubhoffer. S klíšťaty se prostě lidé musejí naučit žít.
Výzkum využití klíšťat pro léčbu nejrůznějších lidských nemocí ve světě přinesl již první výsledky. Centrum pro ekologii a biologii v britském Oxfordu například úspěšně testuje protein, který váže histamin, opět obsažený ve slinách klíšťat, na utlumení zánětu i léčbu astmatu.
Brazilský Butantan-Institut v Sao Paulu zase v několika vědeckých časopisech zveřejnil výsledky své studie o pozitivním vlivu jednoho proteinu ve slinách konkrétního druhu klíštěte na ničení rakovinných buněk. „Při pokusech na krysách s rakovinou protein postupně k našemu překvapení ničil rakovinné buňky, zatímco ty zdravé nechával na pokoji,“ uvedla pro agenturu AFP brazilská mikrobioložka Ana Marisa Chudzinski-Tavassiová.
Zároveň ale tlumí přehnaná očekávaní těch pacientů, kteří by se snad záměrně nechávali kvůli vyléčení kousnout klíštětem. Vývoj léku na rakovinu je podle brazilské mikrobioložky během na dlouhou trať, spojeným s mnoha dalšími pokusy a masivními investicemi do výzkumu.
***
Klíšťata produkují látky, které brání pocitu svědění a člověk se v místě kousnutí neškrábe. Aby se jim dobře sálo, dokážou rozšiřovat cévy i bránit srážlivosti krve.
