Pít, či nepít? Otázka pro rodiče novorozeňat. Některé kojenecké lahve totiž obsahují bisfenol A.
Jde o látku, která v těle narušuje systém kontrolující tvorbu hormonů. Proto představuje pro lidské zdraví určité riziko a předběžná opatrnost je zcela na místě.
Zhmoty obsahující bisfenol A se vyrábějí nejen kojenecké lahve a nádobí pro batolata, ale také dózy na potraviny, pro mikrovlnné trouby a kempinkové jídelní soupravy. Našel uplatnění rovněž v elektronice, při výrobě CD i DVD a ve stavebnictví pro izolace, zasklívání a zastřešování. Poprvé se podařilo bisfenol A připravit v roce 1891 v laboratoři ruského chemika Alexandra P. Dianina. Vědci tehdy kondenzovali fenol s acetonem – proto písmeno A za jménem látky. Dlouho neměla chemikálie označovaná zkratkou BPA žádné významné využití, ale s rozvojem polymerů se stala důležitou surovinou pro přípravu některých plastů a hlavně tzv. polykarbonátů. To je materiál velmi odolný vůči chemikáliím, poškrábání a teplu.
Stále na seznamu podezřelých Podezření, že bisfenol A je jedovatý, se objevilo již v 30. letech minulého století. Naprostá většina studií však zkoumala vliv na laboratorních zvířatech a podezření na toxicitu u člověka nebylo nikdy podloženo důvěryhodnými údaji.
Zlom nastal počátkem 21. století. Výzkumy prokázaly, že bisfenol A narušuje v těle systém, který kontroluje tvorbu hormonů. Hodně jednoduše řečeno lze hormony považovat za chemické posly cirkulující v krevním oběhu. Svými„zprávami“ dokážou ovlivňovat funkce jater, ledvin, slinivky a mnoha dalších orgánů.
Hormony účinkují už v nepatrných koncentracích, a proto i nepatrná množství látek, které jejich funkci narušují, mohou být nebezpečná pro lidské zdraví.
Když v roce 2008 přinesl server NewScientist zprávu, že bisfenol A uvolňovaný z plastových lahví může způsobovat onemocnění srdce a cukrovku 2. typu, převzaly tuto informaci všechny světové tiskové agentury. K těmto výsledkům dospěli britští vědci na základě epidemiologické studie na skupině 1455 dospělých lidí. I když výsledky studie jsou jinými vědeckými skupinami zpochybňovány a stále se diskutuje o tom, zda používání polykarbonátových plastových lahví pro kojence či široké využití tohoto plastu v potravinářství je, či není bezpečné.
„V poslední době nabralo studium biologických účinků BPA na obrátkách. V databázi medicínských publikací PubMed bylo k 10. srpnu tohoto roku citováno 5877 publikací, v nichž se vyskytuje klíčové slovo bisphenol. Ještě v roce 2005 jich bylo 633 a v roce 2000 pouhých 490,“ říká profesor toxikologie Jiří Patočka z Jihočeské univerzity a emeritní profesor Univerzity obrany v Hradci Králové.
Například časopis Reproductive Toxicology uveřejnil koncem června studii o vlivu BPA na spermie. Vědci vybrali 190 mužů, kteří se léčili pro neplodnost, a v jejich krvi stanovili koncentraci BPA. Nalezli jej u 89 procent zkoumaných osob. Mužům rovněž odebrali vzorky spermatu a hodnotili množství spermií, jejich pohyblivost a jestli se vzhledem neliší od normálních. Poté hledali přímou úměru mezi koncentrací BPA ve vzorcích moče a poškozením spermií. Tým Johna Meekra jistou závislost objevil, ale statisticky na hranici významnosti. Meeker proto usuzuje, že zvýšení hladiny BPA v moči může mít za následek poškození spermií, ale pro definitivní závěry jsou nutné další výzkumy.
Podle českého profesora toxikologie získá ještě mnoho vědců na takové výzkumy peníze a bude se snažit tuto hypotézu dokázat. Kdy se tak stane těžko říct. „Nelze vyloučit, že vědci na jiném pracovišti tyto výsledky nepotvrdí nebo dojdou k úplně jiným závěrům. Proč? Soubor zkoumaných jedinců může mít jiné věkové rozložení, mohou být jiného etnika, předtím žili ve zdravém prostředí... Těch okolností je mnoho,“ vysvětluje profesor Patočka.
Řada vědeckých studií poukazuje na zdravotní rizika spojovaná s bisfenolem A, jde například o rakovinu prsu, varlat či prostaty, astma, vývojové poruchy, cukrovku 2. typu, obezitu a další.
Na pochyby o bezpečnosti bisfenolu A už reagovali někteří výrobci nádobí pro kojence i malé děti a vyvinuli zboží, které nese označení BPA Free. Možné riziko vzaly v úvahu vlády Kanady, Dánska a některých států v USA a zakázaly prodej dětských výrobků s obsahem bisfenolu A.
„Letos v srpnu přijala zákaz dětských výrobků s BPA Francie, její přístup vychází z principu předběžné opatrnosti a není založen na průkazu přímého ohrožení zdraví,“ říká Vlastimil Sršeň, mluvčí ministerstva zdravotnictví ČR.
V září se snad rozhodne i Evropa Proč naše republika rovněž nevydala zákaz na základě principu předběžné opatrnosti však mluvčí ministerstva ani po opakovaném dotazu nesdělil. Přitom podle pravidel EU stanovujících použití tohoto principu by se mohl uplatnit.
„Česko teď čeká na zveřejnění konečného stanoviska Evropského úřadu pro potraviny (EFSA) s tím, že je nutné zaujmout jednotný harmonizovaný přístup na komunitární úrovni,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví. EFSA nyní důkladně hodnotí vědecké studie uskutečněné od roku 2008 do současné doby. Původně se předpokládalo zveřejnění stanoviska EFSA během července. Ovšem kvůli velkému množství studií je vydání stanoviska odloženo na září tohoto roku.
Nyní se v některých členských státech Evropské unie monitoruje výskyt bisfenolu A v obalových materiálech potravin, zejména v kojeneckých lahvích. Dosud získané studie ukazují, že hladina BPA je výrazně pod maximálním limitem stanoveným Evropskou unií.
V Česku začnou orgány ochrany veřejného zdraví sledovat výskyt BPA v kojeneckých lahvích a v polykarbonátovém nádobí v posledním čtvrtletí letošního roku.
Předběžnou opatrnost si zkusme sami Pravdu o vlivu bisfenolu A na lidský organismus zatím stále neznáme. „Ale všude tam, kde si nejme jisti, jak velké je riziko, měli bychom uplatňovat princip předběžné opatrnosti,“ upozorňuje profesor toxikologie Jiří Patočka.
Podle tohoto principu se vždy, když existuje riziko možného nebezpečí, a to i v případě, že riziko není stoprocentně ověřené, je třeba jednat tak, jako by toto nebezpečí bylo reálné.
Jak tedy můžeme tento princip uplatnit sami? Používejte nosiče CD a DVD, přestože jsou z polykarbonátu, ale netopte s nimi v kamnech, protože při jejich spalování se uvolňuje bisfenol A. Pořiďte si střešní okno nebo zimní zahradu zasklenou makrolonem, i když je z polykarbonátu, ale jeho zbytky odvezte na sběrný dvůr. Když je vhodíte do popelnice, skončí ve spalovně a bisfenol A v ovzduší.
Nedávné studie ukázaly, že bisfenol A lze najít ve vodě, v ovzduší, a dokonce i v mateřském mléce. V některých oblastech země je ho méně, v jiných více, ale je všude. Dokonce i v Arktidě a Antarktidě.
Zkuste uplatnit princip předběžné opatrnosti i ve vlastní domácnosti. Nekupujte polykarbonátové výrobky, které přicházejí do styku s potravinami. Nekupujte polykarbonátovou kojeneckou lahev, a pokud ji už máte, odvezte ji na sběrný dvůr a kupte svému dítěti raději skleněnou nebo polypropylenovou.
