Pokud to vezmeme podle válek, tak život člověka-řadového vojáka má hodnotu minimální, když nenapíši že nulovou.

Pokud se podíváme do historie, tak třeba před 1345 lety zemřelo nějaké dítě (příklad), které by dnešní medicína dokázala zachránit. A upřímně si odpovězte, jestli si z toho dneska někdo něco dělá.

Bylo plno mrtvých kvůli nemocem, ale i kvůli těm válkám. Generace našich předků všechno přežilo a proto jsme tady právě my. Kdyby jiní neumřeli, nemuseli jsme tady být třeba zase my. Na druhou stranu, kdyby zemřeli předci Stalina a Hitlera, kdoví jaK by to vypadalo dnes. Ale možná by je zastoupili jiní a třeba ještě horší? Nepřežil ten Hitler tolik atentátů proto, že ho naši potomci z budoucnosti ochránili, protože zjistili, že všechny ostatní varianty bez něj by byly ještě horší? To se my nikdy nedovíme

Já bych zde umístil dotaz na nějaké odborníky (imunology, biology, genetiky?,).

Je možné, aby třeba coronavirus při přechodu z jednoho člověka na druhého ztrácel po určitém počtu přechodů svoji schopnost snadného přenosu případně i nebezpečnost? Moje laická představa je, že virus vnikne do těla, tam se nějak replikuje a nová generace pak přechází při vylučování z organismu na dalšího nenakaženého nebo se dále v organismu replikuje. Čili po určitém počtu generací to už není ono? A ještě jeden dotaz: jak dlouho ten jeden (ten první) virus žije, když ho něco nezabije?

Jeden nejmenovaný hloupý angažovaný lékař ocenil cenu života na 1,2 miliony korun.

Taky si tuto otázku nemají klást lékaři, ale společnost, tedy politici při rozhodování o placené léčbě z povinného zdravotního pojištění...ale pak chybí možnost komerčního pojištění, protože to, kdo a jak se bude léčit nesmí, jak dnes, rozhodovat byznysman ve zdravotní pojišťovně...ale občan z neznámého důvodu řeší radši antizeman, antibabiš...a jak studuji, tak studuji, opozice to taky nemá v programu, teda nemá tam nic. Jsou věci, které nikdy nemají být polem pro politický boj, ale jde o přežití národa. Tam má opozice a vláda spolupracovat...to umí v těchto oblastech jenom Izrael...

K těm hrdinům lékařům - opravdu je to hrdinství, když většina lékařů zavřela ordinace a ordinuje po telefonu? Zavřené ambulance, zavřené vyšetřovny - ano, většina výkonů poklesla o polovinu - tedy polovina práce za stejné peníze??

Jistě, je pár lékařů a sester, které s tím přichází do styku a skutečně je na ně vyšší zátěž - odběry, vyšetření na vir. Ale jestli je to hodně, tak 10% z celkového počtu zdravotníků - ostatní mají výrazně méně práce a se zavřenou ordinací a sezením doma na telefonu jim hrozí přesně totéž, co ostatním lidem.

To by ale pan ředitel právě měl vědět, kdy má někoho odpojit, když je ekonom. Lékař to neví, ten léčí stůj co stůj. Ale odmítám měřit náklady koronavirosy jen HDP. Musí se započítat zachráněné (a nově počaté ;-) životy, cena volného času, čistší vzduch, méně nehod atd...

Paní Jičínská (viz níže), by v situaci, kdy by jí někdo zabil rodinného příslušníka, žádné odškodnění nepožadovala, neb se lidský život prý nedá ocenit.

Anebo by poté změnila názor a odškodnění požadovala. Co myslíte vy? Požadovala nebo ne?

Peníze mi nikdy lidský život nahradit nemohou. - Já jsem byla vychována v jiných hodnotách než mamonu.

Cena lidského života se odvíjí od toho, jakého kterého vašnosty život oceňujeme. Ti s "černým puntíkem" jdou do kopru hned a ti se "zelným puntíkem" jedou přednostně na sály a dostanou přístroje na záchranu jejich cenného života. Jak říkal Schwanzerberg - pro všechny ta lékařská péče samozřejmě není a nikdy nebude, jen pro vybrané.

To říkejte těm, co v tom ohrožení života jsou.

Dobrovolnou euthanasii nepovolí, ale úředníkovi právo konečného rozhodnutí o vašem životě klidně dají.

Otázky pánů Hampla a Tůmy jsou relevantní. Ale netýkají se jen současných seniorů. Kolik stojí piplaní nedonošenců za každou cenu, kteří pak na svět přichází se spoustou celoživotních problémů? Kolik stojí společnost mentálně retardovaní v rodinách místo, aby se ekonomicky efektivně šupli do klecáků v ústavech? Přitom nejde o nic objevného. Nejkomplexněji se na oprávněné starosti pánů Hampla a Tůmy podařilo odpovědět jejich předchůdcům již dávno v třicátých letech v Německu.