Sobota 4. února 2023, svátek má Jarmila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Konec francouzské legendy

Česko

„Jana z Arku nebyla pastýřka ani panna“, tvrdí francouzští badatelé

NANCY Tvrzení, že Jana z Arku (v českém prostředí nazývána též Johanka z Arku) byla chudá pastýřka pověřená Bohem zachránit francouzské království, je mýtus velmi vzdálený skutečnosti. Na základě více než desetiletého výzkumu to tvrdí Marcel Gay a Roger Senzig, autoři nové francouzské knihy Případ Johanky z Arku.

Bludem je podle všeho již samotné jméno této národní hrdinky, protože na žádném ze svých 19 zachovaných dopisů neuvedla „z Arku“. Pochybný je také její zmiňovaný původ. Údajná pastýřka při svém procesu v Rouenu prohlásila, že nikdy žádná zvířata nepásla. Byla také skvělá jezdkyně na koni a podle historických dokumentů ovládala francouzštinu královského dvora, uvádějí Gay a Senzig.

Zpochybňují také okolnosti její smrti. Legenda hovoří o tom, že Jana z Arku zemřela na hranici v roce 1431, ovšem podle knihy stovky dokumentů dokládají její přítomnost v Metách, v Orléansu a na dalších místech po roce 1436. „V 15. století se jako dnes manipulovalo s veřejným míněním. Jana z Arku byla případem tajné diplomacie. Legenda je to krásná, ale skutečnost je ještě krásnější,“ ujišťuje Marcel Gay, který je redaktorem francouzského deníku L'Est Républicain.

Autoři jsou s odvoláním na početné dokumenty přesvědčeni, že Jana z Arku se ve skutečnosti jmenovala Jana z Orleansu a byla „psychologickou zbraní“ francouzského krále, který tehdy měl potíže s Angličany. „Operaci Panna“ vymyslela králova tchýně Yolanda z Anjou. Spočívala ve vytvoření boží poselkyně, která naháněla strach nepřátelům. Lest dobře fungovala při vojenských taženích.

Legendu popírá podle autorů knihy také to, že Jana se podle archiválií v roce 1436 vdala za Roberta z Armoises, a tudíž nejpozději v té době přestala být panna.

Její mýtus byl oživen až koncem 19. století, kdy Francie po několika vojenských porážkách hledala nějakou „ikonu“. Jana z Arku se tak stala symbolem základů republiky. Vroce 1920 byla prohlášena za svatou. Ve Francii je považována za legendu a za patronku země.

Falešné „ostatky“

Kniha Případ Johanky z Arku vyšla poté, co začátkem roku francouzští vědci prokázali, že údajné pozůstatky této francouzské národní hrdinky jsou ve skutečnosti falsum sestavené z fragmentů egyptské mumie. „Ostatky“ jsou uchovávány na zámku v Chinonu na Loiře. Má jít o zbytky žebra a kůže smíšené s kousky dřeva a látky, které prý byly sebrány pod hranicí. Jako pozůstatky Jany z Arku byly prezentovány v roce 1867. Například zkouška s pomocí radioaktivního uhlíku 14 však ukázala, že zbytky pocházejí ze 6. až 3. století před naším letopočtem. Na základě mikroskopického a chemického rozboru vědci zase zjistili, že žebro nebylo vystaveno ohni, ale napuštěno rostlinnou a minerální látkou černé barvy používanou ve starověkém Egyptě.

Jana z Arku, údajná prostá venkovanka narozená v roce 1412, svým deklarovaným vizionářstvím a hovory s Bohem přivodila obrat ve stoleté válce mezi Francií a Anglií. V roce 1430 však byla patrně zradou zajata Burgunďany, kteří ji prodali svým spojencům – Angličanům – za 10tisíc liber. Ti se rozhodli skoncovat s její legendou. V předem rozhodnutém procesu byla odsouzena jako čarodějka a kacířka a ve svých 19 letech 30. května 1431 upálena v Rouenu, který tehdy Angličané ovládali. Z podnětu krále Karla VII. byla v roce 1456 rehabilitována.

Autor:

Mohlo by vás zajímat