Vstoupíte-li do lékárny u našich sousedů, ovane vás kromě nezaměnitelné vůně léčiv i závan blahobytu. Mramorové podlahy, pulty z masivního dřeva zdobené povzneseně se tvářícími soškami, to vše obligátně korunováno pozlacenými lékárnickými vahami. Rozhlížíte se s pocitem, že jste omylem zabloudili do starořeckého chrámu.
Ze snění vás probere až cinkot pokladny a pohled na účet. Patříte-li k méně odolné části populace, musíte v tomto okamžiku požádat lékárníka o akutní prostředky na snížení tlaku. Na účtu se totiž obvykle skví suma dvakrát převyšující vaše očekávání a o polovinu vyšší, než za stejné léky vydáte v okolních zemích, ať již ve Francii, Belgii či Nizozemsku.
Klidný spánek lékárníkům zatím zajišťují dva zákony. První, tzv. Fremdbesitzverbot, zakazuje vlastnění a provoz lékárny jiné osobě než k tomu oprávněnému farmaceutovi. Trh je tedy uzavřen pro akciové společnosti.
Druhý zákon, tzv. Mehrbesitzverbot, omezuje počet lékáren, které může vlastnit jedna osoba, na čtyři. Oba tyto zákony, jež byly vytvořeny k ochraně a lepší informovanosti zákazníka, slouží spíše lékárníkům jako štít před konkurencí a umožňují jim držet ceny až na hranici rizika infarktu platících občanů. Do snů vlastníků lékáren však přilétají noční můry. V roce 2006 otevřel v Německu svou první pobočku zásilkový obchod s léky Doc Morris, který farmaka nabízel za ceny o třetinu až polovinu nižší. Na vetřelce byly okamžitě podány žaloby pro porušení prvního z výše zmíněných zákonů. Po několikaměsíčním přetahování doprovázeném mediálními přestřelkami a podpisovými akcemi a po nuceném zavření a znovuotevření pobočky soud prozatím činnost firmy povolil, konečné rozhodnutí se očekává v příštím roce. Doc Morris se ukryl pod křídla farmaceutického koncernu Celesia a v klidu si buduje další filiálky v zřejmě oprávněné naději, že se soud vysloví v jeho prospěch.
Na farmaceutickém válečném poli je Doc Morris se svým obratem 172 milionů eur pouhým pěšákem. V záloze již na liberalizaci trhu zbrojí velké koncerny.
Drogistické řetězce Rossmann a dm nabízejí volně prodejné léky již delší dobu, nyní vstupuje do boje největší sousto – Schlecker se svými 11 tisíci pobočkami. Zatím se angažuje pouze v zásilkovém obchodu s farmaky, v případě kladného rozhodnutí soudu však plánuje otevření lékáren – podobně jako v ČR – přímo ve svých filiálkách. A zřejmě neuvede do provozu jen čtyři. To však již nebude vadit, protože v lednu tohoto roku Evropská komise v Bruselu podala na Německo žalobu také kvůli zákonu Mehrbesitzverbot. Odborníci před zrušením obou zákonů varují. Obavy pramení hlavně z rostoucího zneužívání a nadměrného či zbytečného užívání léčiv. Problém se zhoršuje také tím, že internetové zásilkové obchody často lákají zákazníky na množstevní slevy.
Uvolnění trhu se však nezadržitelně blíží a lékárníci mohou jen doufat, že jim hladové koncerny ponechají aspoň část z miliardového koláče. Mramor a zlato v lékárnách bude asi brzo patřit minulosti, placení účtu však již nebude představovat hrozbu pro zákazníkovo srdce.
O autorovi| EVA ZAHRADNÍČKOVÁ, Autorka je lékařka a žije v Německu
