Čtvrtek 30. května 2024, svátek má Ferdinand
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Koráli ukazují kolísání oceánů

Česko

Thriller o změně klimatu. Tak bývá označován román Michaela Crichtona nazvaný Říše strachu. Hlavním hrdinou je právník, který odvrací přírodní katastrofy naplánované „ekoteroristy“. S většinou faktů v knize vědci polemizují.

Najdou se však i tvrzení, s nimiž lze souhlasit, podotýká v rozhlasovém pořadu Meteor klimatolog Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. Mezi ně patří i zmínka o průměrné rychlosti stoupání hladiny oceánů o 10 až 20 centimetrů za sto let.

Zmíněná hodnota odpovídá podle Metelky současným měřením. Veškerý tento růst hladiny oceánu však nelze dávat přímo do souvislosti s odtáváním ledovců, protože určitě velká část je způsobena tepelnou expanzí vody.

Teplejší voda má prostě menší hustotu a větší objem, vlastně se roztahuje, a právě tato tepelná expanze vody způsobuje zhruba polovinu nárůstu hladiny oceánů. Druhou polovinu pak má pravděpodobně na svědomí odtávání pevninských ledovců. Ale v zásadě bych s Crichtonem mohl docela souhlasit, uzavírá Metelka. Na jeho slova navazuje geolog Jaroslav Kadlec:

Mluví-li se v poslední době o globálním oteplování a o stoupající mořské hladině, je celý problém většinou chápán tak, že stoupá hladina všech oceánů na povrchu naší planety. Oceány jsou skutečně navzájem propojené, a voda by se v nich proto měla chovat jako ve spojených nádobách. Skutečnost je však mnohem komplikovanější. Pomyslná průměrná úroveň oceánů vytváří těleso označované jako geoid. Povrch geoidu je však deformován vlivem gravitačních anomálií v zemském plášti.

Přesná satelitní měření ukazují rozdíly v úrovni mořské hladiny, které mohou dosahovat až dvou set metrů.

Nejníže se nachází mořská hladina u Srí Lanky (104 metrů pod úrovní geoidu) a naopak nejvýše je moře u Nové Guineje (74mnad úrovní geoidu). Rozdíly však panují například i v rámci Atlantského oceánu. Nejvýše je jeho hladina mezi Irskem a středooceánským hřbetem (64m nad úrovní geoidu) a nejníže se hladina Atlantského oceánu nachází v Malých Antilách (54 m pod úrovní geoidu). V dobách ledových, ke kterým opakovaně docházelo ve čtvrtohorách, klesaly hladiny oceánů v závislosti na narůstání velkých ledovcových štítů na kontinentech. Podle odhadnutého objemu ledu, který přikrýval rozsáhlé části pevnin, lze spočítat, o kolik metrů musela hladina oceánů poklesnout. V době maxima poslední doby ledové před zhruba 25 tisíci roky musela být hladina světových moří minimálně o 120 m níže než dnes.

Jiným ukazatelem výšky hladiny moří jsou korálové útesy, které vznikají několik metrů pod mořskou hladinou. Jestliže se výška hladiny změní, ať už klesne nebo stoupne, koráli zahynou a další útes vznikne v úrovni nové hladiny. Tak máme v některých oblastech, například u ostrova Barbados v Malých Antilách, v různých hloubkách pod mořskou hladinou celou sekvenci útesů z různých období.

A nyní můžeme radiometrickým datováním útesového karbonátu z různých hloubek získat přesnou rekonstrukci pohybů mořské hladiny. Tyto údaje ovšem platí pouze pro místo, kde je takováto rekonstrukce prováděna.

Výzdvih, popřípadě pokles kontinentů je další komplikace, která souvisí s měřením vzestupu mořských hladin. Pohyb zemské kůry může mít dvě příčiny. Některé oblasti mění svou výšku v důsledku tektonických procesů - například při probíhajících horotvorných pohybech. Druhou příčinou je výzdvih nebo pokles vyvolaný zatížením pevniny masami kontinentálních ledovců. Poté, co ledovec roztaje, je pevnina odlehčena a začne pomalu stoupat.

Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce Lidových novin.

V době maxima poslední doby ledové byla hladina světových moří o 120 metrů níže než dnes

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!