Stavby otce a syna Dientzenhoferů vznikly v krátkém období mezi lety 1709 a 1743, a to na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Ten chtěl nahradit nevyhovující síť dřevěných kostelů.
Díky jeho snažení nevznikly jen barokní kostely, ale také kamenné kříže, plastiky, sochy, křížové cesty a další drobné sakrální stavby rozmístěné po celém broumovském regionu.
 |
Otec a syn Dientzenhoferové se při plánování kostelů brilantně vyrovnali s požadavky zadavatele na jednoduchý typ venkovského kostela, který měl být zdobným a důstojným místem pro uctívání Boha, ale současně neměl být příliš drahý. Náklady totiž hradily jednotlivé farnosti, opatství jim pouze na stavbu zapůjčilo polovinu peněz a poskytlo vyřazený mobiliář z jiných kostelů.
Kontrapunkt k vrcholné tvorbě
Jde o kontrapunkt k Dientzenhoferově vrcholné tvorbě, mezi jeho nejvelkolepější díla patří monumentální stavba klášterního kostela sv. Mikuláše na Starém Městě, chrám sv. Máří Magdalény v Karlových Varech, kostel sv. Bartoloměje v Praze a dostavba chrámu sv. Mikuláše na pražské Malé Straně.
Vedle toho se synem byli mistry jednoduchých staveb kostelů právě broumovské skupiny nebo drobných venkovských kostelů, on sám se na nich podílel z titulu funkce dvorského stavitele.
Stavby musely pojmout početnou obec věřících z vesnic, které v té době měly i kolem 1 500 obyvatel. Po druhé světové válce však přes 20 tisíc Němců muselo své domovy a s nimi i kostely opustit.
Za poklady Broumovska
Unikátem je dokonalé sepětí staveb s krajinou v česko-polském pohraničí. „Dientzenhoferům se podařilo postavit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích rozvíjejících se obcí. Vytvořili optické vazby mezi lokalitami i směrem k broumovskému klášteru, který byl urbanistickým, duchovním a kulturním centrem regionu,“ uvedla hejtmanova náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Martina Berdychová (Východočeši).
Kostelům pomáhá i letní festival s neopakovatelnou atmosférou Za poklady Broumovska, v jehož rámci každou prázdninovou sobotu je v jednom z nich koncert, vystupovali tu Štefan Margita, Dagmar Pecková, Karel Růžička, Jiří Bárta a mnohá přední komorní i větší tělesa. Dobrovolné vstupné jde na nutné opravy zanedbaných staveb.
V květnu 2016 se objevila iniciativa s cílem dosáhnout zapsání broumovské skupiny kostelů na seznam UNESCO.
