KYJEV/PRAHA Téměř tisíc let po smrti knížete Jaroslava Moudrého se ostatky tohoto mocného vládce Kyjevské Rusi stávají předmětem usilovného zájmu ukrajinských vědců. Nejde ovšem jen o historické bádání - čas od času se oživuje spor o to, zda byl vůbec Slovanem a jestli na něj mají být více hrdí Ukrajinci, či Rusové.
Sarkofág s ostatky Jaroslava Moudrého, jehož éra spadá do první poloviny 11. století, byl otevřen tento týden. Následné zkoumání kostí by mělo odpovědět hned na několik otázek.
Slovan, či Skandinávec?
Vědci chtějí například zjistit, jak přesně jeden z nejúspěšnějších ukrajinských vládců všech dob vypadal - jakého byl vzrůstu, jakou měl tvář, jaké neduhy ho trápily a jaká zranění utrpěl. To všechno chtějí zodpovědět, až prozkoumají DNA a provedou řadu antropometrických analýz.
Zjištění podoby někdejšího vládce Kyjevské Rusi má i politické souvislosti. Doposud se totiž studiem Jaroslava Moudrého - především jeho tváře - zabýval ukrajinský antropolog a sochař Michail Gerasimov. Výsledkem jeho zkoumání bylo mimo jiné vyvrácení dřívějších pochybností o slovanském původu panovníka. Podle některých tvrzení totiž vykazoval jasné skandinávské rysy.
Gerasimov ale došel s pomocí antropologické rekonstrukce k závěru, že Jaroslav Moudrý byl Slovan, a to netypicky vysoké postavy - měřil asi 175 centimetrů -s vysedlými lícními kostmi.
Zajímavé také je, že výzkum nyní provádí Ukrajina ve spolupráci s USA, Velkou Británií a Švédskem. Rusko se projektu neúčastní, i když období Kyjevské Rusi pokládá za jednu z nejvýznamnějších etap ve své historii.
Velký Ukrajinec, či velký Rus? O Jaroslava Moudrého se totiž Rusové s Ukrajinci lehce přetahují. Loni se v anketě o „Největšího Ukrajince“ umístil jasně v čele žebříčku. Anketa ale byla provázena politickými půtkami.
Obyvatelé Ukrajiny se totiž podobně jako při volbách rozdělili na dva tábory. Západoukrajinští nacionalisté prosazovali na post nejoblíbenějšího Ukrajince spornou postavu Stěpana Bandery, který za druhé světové války bojoval proti Rudé armádě - byť na straně Němců. Nakonec ale se většině obyvatel Ukrajiny přece jen zdála důstojnější „kandidatura“ kněze Jaroslava Moudrého, ale bylo zapotřebí zdůrazňovat, že to byl skutečně ukrajinský, nikoliv ruský vládce. Ruská menšina žijící na východě Ukrajiny sice také prosazovala Jaroslava Moudrého, ale vnímala ho jako ruského panovníka ovládajícího Kyjevskou Rus v době jejího největšího rozkvětu.
Ukrajina se ostatně v posledních letech zabývá svou historií velmi intenzivně. Zkoumání často směřuje k dokazování její svébytnosti, jejího významného místa v evropské historii a k věčné snaze ubránit se pohlcování silnějším ruským sousedem. A za takový symbol je považován právě Jaroslav Moudrý. Jenže Kyjevskou Rus pokládá za kolébku své kultury, náboženství i státnosti i Rusko. Ukrajinci zase argumentují tím, že Jaroslav Moudrý je kyjevský rodák. A Kyjev je hlavním městem Ukrajiny...
***
PANOVNÍK
Jaroslav Moudrý
Žil před tisíci lety - podle dostupných údajů se narodil v roce 978 a zemřel roku 1054.
Vládl od roku 1016, doba jeho panování je označována za zlatý věk Kyjevské Rusi. Předznamenala ale i její rozpad.
Jeho podobizna se nachází i na dvouhřivnové bankovce.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
