„Dá se očekávat, že takových tříd bude přibývat. Vím, že se o něčem uvažuje i v jihomoravském a Ústeckém kraji,“ říká Jana Zapletalová, šéfka Institutu pedagogickopsychologických poraden. Tato ochota věnovat se ve škole dětem, které mají na něco výjimečný talent, je svým způsobem průlom. Ministerstvo školství totiž o speciální škole zaměřené na tyto žáky nechce už roky ani slyšet.
Kraje však našly způsob, jak úřad obejít. Třídu pro nadané děti založí v rámci klasické základní školy. Na případné dotazy pak odpovídají, že se nadaných dětí sešlo tolik, že nezbylo nic jiného, než pro ně otevřít zvláštní třídu.
V Písku jednu takovou od září otevírají v základní škole Josefa Kajetána Tyla, a to pro prvňáky. Další bude v Praze. Dětem se tu budou věnovat speciálně vyškolení učitelé. Aby žáci neztratili kontakt s „okolním světem“, budou na některé předměty docházet do ostatních tříd. „O zařazení do třídy pro nadané děti mohou požádat rodiče. Je ale nutné, aby předložili výsledky vyšetření od dětského psychologa,“ řekla Zapletalová.
Zatím jediná třída pro nadané děti funguje od loňska v Českých Budějovicích. Česko je proti zahraničí pořád velmi pozadu. Například na Slovensku se nadaným dětem ve speciálních třídách věnují už od začátku devadesátých let. Škol, které se tím zabývají, je tu přes dvacet.
Speciální „nadané“ školy jsou i jinde v EU. „Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že není dobře talentované děti úplně separovat. Když pak jdou na střední školu, mají problémy v kolektivu,“ říká Zapletalová.
Na tento názor už několik let naráží Stanislav Svoboda, který chce speciální školu pro talentované děti založit. Ministerstvo mu několikrát řeklo ne. Svoboda, jehož synovi v osmi letech naměřili IQ 140, loni proti postupu státních úředníků podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Dětí, které mají vysokou inteligenci a nadání snad ve všech oblastech, jsou podle odborníků asi tři procenta. Pak je tu ale další asi pětina dětí, které „trpí“ takzvanou dvojí výjimečností. Tito žáci zvládají například matematiku na úrovni géniů, zároveň ale mají výrazné problémy jinde: třeba v psaní.
Dětští psychologové se shodují, že tyto děti rovněž potřebují specifický přístup. Podle loňské zprávy českých školních inspektorů ale s nadanými dětmi umí dostatečně pracovat jen čtyři procenta škol.
