Podle Vojtíškova názoru se smrt muži po neúspěšných experimentech s jeho následovníky jevila jako jediné východisko, jak si zachovat charisma vůdce.
Skupina, která se utvořila kolem samozvaného léčitele, byla podle Vojtíška jasně a nepochybně náboženským společenstvím založeným na tradici západního esoterismu.
„Není to nic mimořádného. Existence nových náboženských hnutí je v české společnosti zcela běžná, existují jich desítky, ba i stovky. Jedno je státem registrováno jako církev,“ podotkl u pražského městského soudu znalec.
Znakem takzvaných nových náboženských hnutí – laicky nazývaných sekty – je přítomnost charismatické autority, vůdce. „Charisma je v odborném významu přístup jednotlivce ke zdroji nadpřirozené moci, nebo alespoň moci mimořádné – zjevovat pravdu o životě jednotlivců, o jejich minulých životech, o budoucím vývoji světa a podobně,“ vysvětlil Vojtíšek.
Na základě tohoto charismatu vzniká pevný vztah mezi vůdcem a jeho následovníky: učí se přejímat jeho zvyky, preference, názory a postoje. Chtějí vyhovět tomu, co vůdce považuje za správné.
„Výsledkem je odevzdání všech oblastí života do kompetence vůdce, což se projevuje slábnoucí ochotou rozhodovat i o maličkostech a dychtivou snahou mít na všechno odpověď od svého vůdce,“ řekl religionista. V kutnohorském společenství se podle něj projevovala bezvýhradná, ochotná až radostná poslušnost.
Vůdci k manipulaci členů sekty často využívají pocity viny, zdůrazňují jejich negativní vlastnosti, pracují s pomluvami a s ponižováním. „Následovníci v tom vztahu chtějí zůstat a přijímají toto ponižování a pomluvy jako něco, co je nutné a co má vyšší smysl,“ pokračoval znalec. Kutnohorský léčitel svým následovníkům podle svědectví členů skupiny sprostě nadával, určoval, s kým budou žít, co si budou kupovat, jak budou uklízet či kolik kliků denně musí udělat. Přiměl je také k fyzickým trestům včetně sekání prstů na nohou.
Série experimentů místo vedení
Vojtíšek připouští, že se zavražděným léčitelem se za jeho života nikdy nesetkal. V předloženém posudku, který si vyžádali obhájci obžalovaných žen, vychází z letitých zkušeností a ze soudních protokolů.
„Z výpovědí svědků jsem nabyl přesvědčení, že jeho působení v roli vůdce nového náboženského hnutí bylo velmi, velmi neúspěšné. Vlastně nevěděl, co by těm lidem poradil při deklarovaném osobnostním růstu. Jeho působení byla série experimentů, většina z nich byla neúspěšných. Vidím v tom určitou bezradnost. Ten neúspěch je do očí bijící a neobvyklý,“ uvedl.
Několik měsíců před léčitelovou smrtí prováděla jeho sekta v lesích u Českého Šternberka „očistné“ rituály, při kterých zemřeli dva muži. Jejich úmrtí nyní prověřuje středočeská policie. „Po těchto událostech se mu smrt jevila zcela logicky jako jediné východisko, které by mohlo zachovat jeho charisma. Kdyby byl vyšetřován a souzen, bylo by fatálně ohroženo. Ztratil by všechno, pro co v dospělém věku - nějakých 30 let - žil. Tato hrozba pro něj byla, domnívám se, větší než hrozba smrti,“ míní znalec.
„Jsem nesmírně rád, že nakonec odešel sám,“ dodal. „Cynicky řečeno, lze si velmi dobře představit ještě daleko horší konce,“ uzavřel s tím, že v úvahu připadala i společná smrt mužových nejbližších následovníků.
Obžalovaným ženám – zubařce a vysokoškolské učitelce tělocviku v důchodu – hrozí za předem naplánovanou vraždu 12 až 20 let vězení. Státní zástupkyně v obžalobě navrhla bývalé učitelce dvanáctiletý trest, zubařce pak trest v dolní polovině sazby.
Zubařka byla léčitelovou partnerkou, její starší známá pak jeho blízkou přítelkyní. Shodně uvádějí, že muž je k činu přesvědčil a tvrdil jim, že jeho tělo zmizí. Když se tak nestalo, šly se ženy přiznat na policejní služebnu.
