Neděle 16. června 2024, svátek má Zbyněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Lafontainova nemoc ničí Levici

Česko

Němečtí postkomunisté jsou ve varu poté, co jeden z šéfů strany oznámil, že má rakovinu

BERLÍN/PRAHA Sárský Napoleon, nejnebezpečnější muž Evropy, Rudý Oskar. To jsou jen některé z přezdívek, které si za svou dlouholetou politickou kariéru vysloužil spolupředseda německé postkomunistické Levice Oskar Lafontaine. Muž, který v posledních 20 letech patřil k nejvýraznějším postavám německé politiky, dnes stojí na křižovatce. Kvůli vážné nemoci není zdaleka jisté, jakým směrem se bude jeho veřejné působení dál ubírat.

Lafontainovo oznámení o tom, že trpí rakovinou, přišlo v úterý trochu jako blesk z čistého nebe (již včera se měl podrobit operaci). Jakým druhem zhoubné nemoci trpí, ale Lafontaine nezveřejnil. Podle spekulací médií se jedná o rakovinu prostaty. Jak vážná je jeho nemoc, není známo. V Levici každopádně propukl zmatek. Lafontaine představuje pro převážně ve východní části Německa zakotvené postkomunisty nejen klíčovou tvář, ale i integrujícího „muže Západu“. Objevily se proto i spory. „Musí to jít i bez Lafontaina, to nemá nic společného s operací rakoviny,“ podotkl durynský představitel Levice Bodo Ramelow. Později však možná kvůli nesouhlasným reakcím svá slova zmírnil.

Nejprve vedl SPD...

Pozorovatelé naznačují, že Lafontaine je v mnoha ohledech pro Levici nepostradatelný. Jaká je tedy jeho politická dráha? Šestašedesátiletý Lafontaine pochází ze Sárska, které se po válce připojilo k západnímu Německu. Svou kariéru nejprve spojil s SPD, jejímž členem byl od šedesátých let. V dubnu 1985 se stal v Sársku předsedou zemské vlády. V této funkci vydržel až do roku 1998. Právě v této době vznikla jedna z jeho přezdívek, která ho charakterizuje jako velmi autoritativního politika. V roce 1990 byl Lafontaine kandidátem SPD na kancléře, nakonec však prohrál s Helmutem Kohlem. Toto období však poznamenala jedna tragická událost. Na předvolebním mítinku ho slaboduchá žena nebezpečně bodla do krku, z poranění se však Lafontaine rychle zotavil. Vrchol jeho působení nastal v roce 1995, kdy byl zvolen do čela SPD. Později se ve vládě Gerharda Schrödera stal ministrem financí (právě v této době ho britský bulvární tisk kvůli jeho názorům na daňovou politiku nazval „nejnebezpečnějším mužem Evropy“). Zřejmě právě kvůli sporům se Schröderem ale Lafontaine z obou svých funkcí odstoupil. ... později zase postkomunisty Z politického podpalubí se Lafontainovi podařilo vynořit až před několika lety v řadách postkomunistů. Před letošními parlamentními volbami, ve kterých Levice získala historických téměř 12 procent hlasů, byl klíčovou tváří kampaně.

Lafontaine je podle německých médií v mnoha ohledech nečitelnou postavou. To se potvrdilo nedávno, kdy se k všeobecnému údivu vzdal funkce předsedy své stranické frakce ve Spolkovém sněmu. Až teprve nyní se zdá zřejmé, že tak učinil kvůli své nemoci. I tak si Lafontaine nechal funkci předsedy strany, zůstal také členem zemského sněmu v Sársku.

„Při Lafontainově věku se strana musí připravit na výměnu,“ řekl Ramelow. „Oskar Lafontaine zůstává naším předsedou,“ reagoval místopředseda strany Klaus Ernst, který je stejně jako Lafontaine ze západu. I další „západní“ členové strany považují Lafontaina za klíčovou figuru, která integruje stranické východní a západní křídlo.

Lafontaine ještě ve středu energicky hovořil v sárském zemském sněmu. O své budoucnosti již krátce předtím mluvil neurčitě. „Po prodělané operaci se rozhodnu, v jaké podobě budu pokračovat v politické práci.“

Autor: