„Stále běží lhůta pro podání rozkladu, rozhodnutí není pravomocné. Nicméně, pokud někdo z účastníků řízení podá rozklad, bude adresován ministrovi kultury. Zároveň i proti pravomocnému rozhodnutí může být podán přezkum,“ citovala Drbna mluvčí ministerstva Ivanu Awwadovou.
Mluvčí později ČTK sdělila, že ministerstvo kultury vzalo při svém rozhodování především v úvahu porovnání dvou veřejných zájmů.
„A to zájmu na ochraně kulturního dědictví s veřejným zájmem bezpečné veřejné dopravy a zájmem na ochraně zdraví a života obyvatel. Dospělo k závěru, že z celospolečenského hlediska musí být ochrana zdraví a lidských životů, souvisejících v tomto konkrétním případě s nutnou a pro další možný provoz zcela nezbytnou obnovou lanové dráhy na Ještěd, nadřazena nad zájem ochrany kulturního dědictví,“ dodala Awwadová.
Návrh na prohlášení lanovky za kulturní památku podal Milan Starec z Liberecka, rozhodnutí ministerstva ho zklamalo. „Mrzí mě to. Ministerstvo se podle mého přiklonilo zejména k vyjádření krajského úřadu, který nechtěl zahrnout dolní stanici lanovky, a následně přihlédlo i k vyjádření Českých radiokomunikací, které tvrdí, že prohlášení za památku zamezí obnově lanové dráhy, což je podle mého nesmysl,“ řekl Starec serveru.
Liberecká Drbna uvedla, že kromě Českých radiokomunikací s prohlášením lanovky za kulturní památku nesouhlasily ani České dráhy, její současný majitel. V odůvodnění rozhodnutí ministerstva se podle serveru píše, že dopravce se obává toho, že prohlášení lanovky by znemožnilo nutné úpravy na stanicích tak, aby bylo možné obnovit její provoz.
České dráhy ale nechtějí lanovku dál provozovat a jednají s Libercem o podmínkách prodeje. Cena by měla vzejít z revizního posudku, na jehož vypracování se dopravce s městem dohodl. Náklady na obnovení provozu lanovky se odhadují na více než čtvrt miliardy korun.
Dvoukabinovou visutou lanovku na Ještěd vybudovala v letech 1932 až 1933 na náklady Československých státních drah chrudimská firma František Wiesner. Ročně přepravila lanovka dvěma svými kabinami kolem čtvrt milionu cestujících. Mimo provoz je od konce října 2021, kdy se přetrhlo tažné lano a jedna ze dvou kabin spadla. Při nehodě zemřel průvodčí, v kabině pro 35 lidí byl sám.
31. října 2021 |
