Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Česko

Britové zkouší dračí oheň. Laserová zbraň sežehne z nebe dron i raketu

Test laserového děla DragonFire pro britskou armádu 19. ledna 2024 foto: Dstl

Precizně zasáhne minci na vzdálenost jednoho kilometru. Britská obrana testuje novou výkonnou laserovou zbraň pojmenovanou příznačně DragonFire (Dračí oheň). Armáda i námořnictvo ji chtějí brzy využívat k obraně proti dronům i přilétajícím raketám. A ministerstvo v ní vidí možnost, jak snížit závislost na nákladné munici.
  20:23

Poslední testovací pokus nové zbraně s řízenou laserovou energií (LDEW) označilo britské ministerstvo obrany za milník v jejím dalším vývoji.

Během testování na zkušební střelnici na Hebridách v severozápadním Skotsku výkonný laser pojmenovaný DragonFire zasáhl všechny vzdušné cíle. Podobně jako loni létě, kdy během prvního testování zneškodnil přilétající dron vzdálený více než tři kilometry.

„Seznamte se s první laserovou zbraní Spojeného království. Může být v budoucnu instalována na válečné lodě a bude to životně důležitá zbraň, protože hrozba boje proti dronům roste. DragonFire je jen jednou z potenciálně revolučních schopností, do kterých investujeme, abychom získali výhodu proti našim nepřátelům,“ uvedl ministr obrany Grant Shapp.

Podle britských vývojářů může má být dalekonosný laser DragonFire schopen likvidovat cíle na souši, ve vzduchu i na moři zábleskem o výkonu 50 kilowattů. Běžné lasery, používané například v průmyslu na řezání kovových materiálů, jsou asi desetkrát slabší.

Soustředěním energie do jediného bodu laserová zbraň zasáhne cíl rychlostí světla a intenzivní energie jej doslova prořízne. To vede ke zhroucení konstrukce nebo k výbuchu, pokud je takto zasažena například hlavice či nálož.

Dosah systému DragonFire zůstává sice tajný, ale podle britského ministerstva obrany dokáže zasáhnout jakýkoli cíl na viditelnou vzdálenost. Požadovaná přesnost přitom odpovídá zásahu librové mince na vzdálenost jednoho kilometru.

„Tento typ špičkové výzbroje má potenciál způsobit revoluci na bojišti tím, že sníží závislost na drahé munici a zároveň sníží riziko vedlejších škod,“ dodal Shapp s tím, že další úspěšný test je významným krokem k zavedení technologie do provozu. Armáda i královské námořnictvo zvažují využití jako součást svých budoucích schopností komplexní protivzdušné obrany.

Vývoj laserové zbraně DragonFire stál dosud zhruba 100 milionů liber (2,9 miliardy korun) a vede ho státní agentura britského ministerstva obrany Defence Science and Technology Laboratory (Dstl) ve spolupráci se společností Leonardo, evropským výrobcem raketových a zbrojních systémů MBDA a technologickou firmou QinetiQ. Zhruba třetinu nákladů na nákladný vývoj hradil britský stát.

Do budoucna totiž počítá s tím, že půjde o velmi ekonomickou nízkonákladovou variantu, jak zajišťovat protivzdušnou obranu a to i například proti hyperbolickým střelám a jak zároveň snížit závislost na nákladné munici.

Střelba z DragonFire po dobu 10 sekund totiž podle ministerstva obrany stojí přibližně tolik, jako vytápění třeba domu po dobu jedné hodiny. Má tedy potenciál být dlouhodobou nízkonákladovou alternativou k některým úkolům, k jejichž plnění v současnosti slouží nejrůznější rakety.

Náklady na provoz laseru mají být nižší než 10 liber za výstřel (290 korun). Naproti tomu cena jedné střely Sea Viper, kterými britský torpédoborec HMS Diamond v Rudém moři nedávno sestřeloval útočné bezpilotní letouny a rakety povstaleckých Hútiů z Jemenu, vyjde podle odhadů na více než milion liber (29 milionů korun).

Podle hlavního poradce pro obrannou vědu a technologie Nicka Joada přinese laserový systém DragonFire schopnosti, jak se vypořádat právě s takovými hrozbami v podobě útočných dronů. Ty jsou na jedné straně relativně velmi levné a na straně druhé představují velmi nebezpečnou hrozbu.

„Zkoušky prokázaly, že naše špičková technologie dokáže sledovat a zasahovat na dálku vysoce účinné prostředky. Ve světě vyvíjejících se hrozeb víme, že se musíme soustředit na to, aby se schopnosti dostaly k bojovníkům, a budeme se snažit tuto další fázi činnosti urychlit,“ dodal šéf strategických programů ministerstva obrany Shimon Fhima.

Podobné zařízení jako Britové už roky vyvíjejí také další země. Spojené státy už v roce 2014 osadily prototyp třicetikilowattového laserového děla LaWS na palubu podpůrné lodi USS Ponce, která sloužila jako plovoucí základna vrtulníkům MH-53 Sea Dragon a plavidlům odstraňujícím miny zejména v oblasti Perského zálivu. Zde také bylo dělo úspěšně otestováno.

Výsadková loď USS Portland pak v roce 2020 absolvovala test, při němž byl eliminován dron laserovou technologií LWSD (Laser Weapon System Demonstrator) o výkonu až 150 kilowattů.

Čína loni v létě ohlásila ohlásila velký průlom v technologii laserových zbraní s tím, že se jejím armádním vědcům podařilo vyvinout nový chladicí systém, jenž umožňuje laserům fungovat nekonečně dlouho, aniž by se přehřály.

A použitím laserové zbraně se před časem chlubilo také Rusko. Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov v roce 2022 prohlašoval, že Rusko během bojů na Ukrajině používá laserové zbraně, které dokážou zlikvidovat bezpilotní letouny. Ovšem bez jakýchkoliv důkazů.

Autor: