„Česká delegace projev ruského ministra zahraničí poslouchala v zastoupení referenta, který má na starosti dezinformace,“ uvedlo české ministerstvo zahraničních věcí.
„Projev ruského ministra zahraničí jsem si ve Skopje neposlechl. Považoval jsem za přínosnější, aby byl v tu chvíli v sále náš kolega, který má na starosti monitoring dezinformací,“ napsal Lipavský na síti X.
Projev ruského ministra zahraničí jsem si ve Skopje neposlechl. Považoval jsem za přínosnější, aby byl v tu chvíli v sále náš kolega, který má na starosti monitoring dezinformací.
Ruskou invazi jednoznačně odsoudili i ministři Španělska, Finska, Švédska či Německa, kteří hovořili v přítomnosti svého ruského kolegy Sergeje Lavrova. Ten na plenární zasedání dorazil aniž by promluvil s novináři, jeho přítomnost ve Skopje mezi členskými zeměmi OBSE vyvolala rozpory a napětí.
Lavrov mimo jiné Evropskou unii podle agentury Reuters označil za „agresivní geopolitický projekt“.
„Spojené státy a jejich evropské satelity ve snaze srazit ruskou ekonomiku uvalily na Rusko tisíce sankcí, čímž ukončily širokou praktickou spolupráci mezi Východem a Západem v našem kdysi společném regionu,“ prohlásil podle agentury TASS ministr zahraničí země, která loni v únoru napadla Ukrajinu, a Západ proto přijal řadu sankcí proti Rusku.
Lavrov prohlásil, že Moldavsko je odsouzeno k tomu, aby se stalo další obětí hybridní války proti Rusku, kterou podle něj rozpoutal Západ. Moldavsko se od začátku ruské války na Ukrajině dostalo pod enormní tlak zesílený obavami, že by Moskva mohla rozšířit invazi i na moldavské území, aby k Ruskem ovládaným územím připojilo proruský separatistický region Podněstří. Kišiněv se snaží navázat bližší vztahy se svými západními partnery a loni v červnu přiznala EU Moldavsku, stejně jako i Ukrajině, status kandidátské země.
Samotná OBSE je podle vrcholného ruského diplomata v „žalostném stavu“ a její vyhlídky zůstávají nejasné. „Neexistují žádné zvláštní důvody k optimismu. OBSE se v podstatě mění v přívěsek NATO a EU,“ tvrdil Lavrov o organizaci, která vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. Cílem organizace je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu. V současnosti jde o jedinou evropskou bezpečnostní platformu, která sdružuje evropské země včetně Ruska a Ukrajiny se Spojenými státy a Kanadou.
Ministři ve svých projevech většinou Rusko tvrdě kritizovali a poukázali na to, že Moskva útočnou válkou proti sousední zemi porušila principy, na nichž OBSE stojí. Jiný tón zvolil podle očekávání například maďarský ministr Péter Szijjártó, který s Lavrovem jednal i bilaterálně. Podle něj je jediným řešením konfliktu jednání o míru a dodávky zbraní Ukrajině ho jen oddalují.
Na předchozí ministerské zasedání OBSE, které bylo loni v Polsku, Lavrov nedorazil. Zástupci Ukrajiny kvůli účasti ruské delegace letos v únoru bojkotovali i zasedání Parlamentního shromáždění OBSE ve Vídni.
24. dubna 2023 |
