Jeruzalémská nemocnice Alyn je jediná v regionu, která se dokáže o palestinskou dívku postarat, tvrdí její ředitelka.
GAZA Izraelská armáda chtěla v květnu 2006 zabít jednoho z vůdců Islámského džihádu. To se jí podařilo. Obětí rakety v Gaze se ale zároveň stala rodina pětileté Maríi Amínové, která náhodou projížděla kolem. Opříběhu palestinské holčičky, jež při útoku ochrnula, informovala britská stanice BBC.
María se nyní léčí v jeruzalémské dětské nemocnici Alyn, kde ji terapeuti učí pomocí úst ovládat počítač. Když ji koupají v bazénu v rámci hydroterapie, María nemůže hýbat nohama a necítí ani vodu, v níž plave. Dýchat může jen pomocí přístroje. Ochrnutá je od krku dolů. Po zásahu automobilu vylétla z okna a utrpěla rozsáhlá zranění. Její matka, babička a sedmiletý bratr zahynuli.
Izraelské zákony nepřiznávají právo na odškodnění lidem, kteří se stanou obětí tzv. válečných akcí. Šokující příběh ochrnuté holčičky se ale objevil v izraelských i zahraničních médiích a ministerstvo obrany se ocitlo pod tlakem. Zaplatilo proto Maríe léčení na specializované klinice. Nyní ji chce deportovat na okupovaný západní břeh Jordánu, do nemocnice v palestinském Ramalláhu.
V Ramalláhu se o holčičku nepostarají
Proti tomu se však postavil personál izraelské nemocnice v čele s ředitelkou Shirley Mayerovou. Ta se obává, že se v Ramalláhu nedokážou tamní lékaři o holčičku dostatečně postarat. „Aniž bych se chtěla pouštět do politiky - to není má role ani má práce - mojí hlavní prioritou je zajistit, aby pacienti dostávali péči, kterou potřebují,“ citovala BBC lékařku. Mayerová přitom tvrdí, že její nemocnice je jediným zařízením na celém Blízkém východě, které dokáže Maríe pomoci.
„Její případ je extrémně složitý. Nesouhlasíme proto s jejím propuštěním, dokud si nebudeme jisti, že se o ni stejně postarají i jinde,“ nechala se slyšet ředitelka nemocnice. Po zásahu právníků tak o osudu holčičky bude muset na konci září rozhodnout izraelský Nejvyšší soud.
Pokud by ministerstvo obrany ve sporu uspělo, byla by María převezena do rehabilitačního centra Abú Raja v Ramalláhu. Tam by se prý měla cítit lépe, protože bude ve svém „přirozeném prostředí“. Takové tvrzení ale odmítá Maríin otec Hamdí, který usilovně bojuje o to, aby jeho dcera mohla zůstat v Jeruzalémě.
„Pro Maríu je to otázka života a smrti. Bez dýchacího přístroje přežije jen 50 vteřin a v Ramalláhu mají často potíže. Tady jsou odborníci, v Ramalláhu ne,“ zoufá si otec.
„Izraelský letecký útok mi zabil syna i manželku.
Jediné, co žádám, je to, aby se postarali o mou dceru.“
Advokát Amínových Adi Lustigman má proti plánu ministerstva obrany hned několik námitek: první z nich je fakt, že María pochází z Gazy a v Ramalláhu nemá žádné příbuzné. Tamní rehabilitační centrum nemá potřebné vybavení ani zkušenosti - i mnohem lehčí případy posílají Palestinci raději do izraelské nemocnice v Jeruzalémě. Připravit o život by Maríu mohly i časté fronty na kontrolních stanovištích izraelské armády mezi oběma městy. Nebyla by první palestinskou obětí, která by na zablokované přechody doplatila.
Ministerstvo obrany navrhlo, že pošle do Ramalláhu zdravotníky, aby tamní personál vyškolili. Je také připraveno zaplatit chybějící lékařské přístroje a pronájem bytu pro Maríina otce. „Co ale potom?“ ptá se advokát s poukazem na dívčino ochrnutí, časté infekce a horečky.
Tento týden oslaví María své šesté narozeniny. Jejím jediným přáním je žít jako ostatní děti: „Chtěla bych, aby mi dali dům, kde bych mohla bydlet s tatínkem a malým bratrem, kde bych se mohla sama koupat a oblékat. Chtěla bych jim vařit, umím všechno, o co si řeknou,“ prozradila dívka lékařům. Ráda by také jednou chodila do školy.
Maríin otec Hamdí je u ní ve dne v noci, krmí ji a dokonce jí i maluje nehty. Ví ale, že dcerka už své ruce nebude nikdy moci používat.
„Izraelský letecký útok mi zabil syna i manželku. Jediné, co žádám, je to, aby se postarali o mou dceru.“
