PRAHA Mezi atributy, které lidem nejvíc vadí v reklamě na léky, patří klamavost reklamy a využívání motivů strachu. Přesto se však spoty a reklamy s podobnými motivy objevují. Zaznělo to včera na semináři o rizicích v činnostech farmaceutických společností, který v Praze pořádala agentura Androsa.
Mezi reklamní spoty, na něž obdržela Arbitrážní komise Rady pro reklamu (samoregulačního orgánu českého reklamního průmyslu) v letošním roce nejvíc stížností, patří spot na přípravek Prevenar. Mladá maminka v něm vysvětluje, že její malý syn Ondra onemocněl pneumokokovou meningitidou, ohluchl, a že kdyby byla věděla o možnosti očkování dítěte už od dvou měsíců věku, neváhala by.
Podle výkonného ředitele Rady pro reklamu Ladislava Šťastného si lidé stěžovali hlavně na to, že tato reklama místo poskytnutí informací sází na strach rodičů. „Arbitrážní komise rady nicméně dospěla k závěru, že reklama působí spíš edukativně, její tón je klidný a nehysterický a motiv strachu, byť je přítomen, ve spotu nepřevládá,“ uvedl Šťastný s tím, že arbitrážní komise právě z těchto důvodů neshledala reklamu jako neetickou.
Jak ale na semináři upozornila právnička Dagmar Bicková z advokátní kanceláře bpv Braun Haškovcová, právě v případě léků pro malé děti je jakékoli využívání motivů strachu velmi citlivé téma a zadavatelé reklamy by se mu proto měli vyhýbat. Reklamu, která využívá motivů strachu, navíc stejně jako klamavou reklamu zakazuje zákon o regulaci reklamy. „Tento zákon hraje v lékové reklamě a reklamě na potravinové doplňky zásadní roli,“ upozornila Bicková s tím, že českou normu doplňuje i evropská směrnice o nekalých obchodních praktikách.
Stěžovatelé, kteří neuspěli u Rady pro reklamu, by měli v případě audiovizuální reklamy pravděpodobně větší šanci u státního regulačního orgánu, kterým je rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta totiž na rozdíl od samoregulačního orgánu jednak může udělovat finanční sankce, jednak řadu případů posuzuje výrazně přísněji.
Jak ale upozornil na semináři Šťastný, obecný evropský trend směřuje i v oblasti samoregulace k přísnějšímu dohledu. „Nedávno jsme se spolu s výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven Janem Veselým zúčastnili v Bruselu semináře o reklamě na alkohol. V jeho průběhu nám promítli i 70 reklam ze všech evropských států, u nichž jsme měli kartami v barvách semaforu zhodnotit jejich etiku. Když jsme s Janem Veselým vytáhli už několikátou zelenou kartu, vzbudili jsme pozornost moderátora do té míry, že jsme pak museli každé rozhodnutí veřejně obhajovat. Radši jsme se tedy uchýlili k oranžové barvě, ale i tak jsme v tom lese červených karet zůstávali nápadní. Takže - něco se v tomto směru děje,“ dodal Šťastný.
