Portugalci nejdříve navrhli, aby se podpis i poslední letošní euroschůzka konaly v Lisabonu.
Belgičané coby pořadatelé pravidelných summitů se ale postavili proti, takže zvítězil scénář LisabonBrusel. Politici se tím okamžitě dostali pod palbu kritiky ze strany environmentalistů,
že mluví o snižování emisí, sami jich ale vlastním rozhodnutím zbytečná kila vyrobí.
První slyšeli na veřejný tlak šéfové Beneluxu. Lucemburčan Jean-Claude Juncker a premiér Nizozemska Jan Peter Balkenende se rozhodli dorazit nejdřív do Bruselu a s Guyem Verhofstadtem pak belgickou vládní letkou absolvovali cestu LisabonBrusel.
Poprvé společně na summit letěli také dánský a švédský premiér a také Fin s Estoncem.
O stejném kroku uvažovali i premiéři visegrádské čtyřky, nakonec od toho ale upustili. Podle českého vicepremiéra Alexandra Vondry „vzdálenosti mezi Varšavou a Prahou nebo Prahou a Budapeští jsou přece jen jiné než u Beneluxu“ a slet na jedno místo by vyžadoval „tak složitou logistiku“, že by „žádnou úsporu nepřinesla“. „Byla by to demonstrativní akce,“ zhodnotil nápad vicepremiér pro evropské záležitosti Vondra.
Na druhém konci neoficiální iniciativy se ocitli Francouzi. Prezident Nicolas Sarkozy a šéf diplomacie Bernard Kouchner přiletěli každý v jednom letadle. Zlí jazykové tvrdí, že proto, že se vzájemně dvakrát „nemusí“, oficiálně ale z „bezpečnostních důvodů“.
O autorovi| šaf (od stálé zpravodajky LN)
