O víkendu opět přijde letní čas, se střídáním nesouhlasí většina Čechů

S pravidelným posunem času není spokojena většina Čechů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 souhlasilo se zrušením střídání času 70 procent respondentů. Celkem 44 procent si přálo trvalý letní čas, pro ponechání zimního bylo 24 procent.

Úplné zrušení časového posunu v Evropské unii mělo přijít už v roce 2018, tehdy se ale členské státy neshodly na jednotném čase. EU naposledy jednala o změnách času o tři roky později, kdy stanovila letní a zimní čas do roku 2026.

Změna času v České republice funguje od roku 1979. Původně ale trval zimní i letní čas stejně dlouho, tedy šest měsíců. Na současný systém, kdy letní čas trvá sedm měsíců a zimní zbylých pět, se přešlo v roce 1996.

Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Kromě České republiky se jím řídí také další evropské státy s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů.

Ve světě je dnes letní čas spíše výjimkou. Kromě EU ho dodržuje většina Kanady, Chile, Paraguay, Kuba, Haiti a části Austrálie. Spojené státy americké přešly na letní čas už minulý týden, s výjimkou Arizony, která přestala měnit čas v roce 1968, a Havajských ostrovů, kde naposledy posouvali hodinové ručičky v roce 1945.

Mexiko se letos přidalo ke státům, které se vrátily k permanentnímu zimnímu času. Naopak Egypt se k letnímu času vrací po sedmi letech, snaží se tak o úsporu spotřeby energie.

Letní čas není dobrý pro zdraví, tvrdí expertky

Podle expertek z Akademie věd ČR by ale pro zdraví byl vhodnější zimní čas. Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem 09:00 a řada lidí by podle vědkyň své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě i příjmům či ke zhoršení studijních výsledků.

Příznivci letního času ale oponují, že většina lidí už v dnešní době nezačíná pracovat se svítáním, naopak mohou po práci využít delší denní světlo k relaxaci a sportu.