Má mít na starosti také seznamy spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti (StB). Podobné instituce fungují na Slovensku, v Polsku nebo v Německu, kde je známá pod názvem Gauckův úřad. Zamítnutí zákona navrhovali poslanci ČSSD a KSČM, kteří nový ústav
považovali za přinejmenším nadbytečný a nákladný. K odmítnutí normy jim dnes ale scházel jeden hlas, stejně jako pro vrácení zákona do Senátu k přepracování. Normu tak budou v příštích týdnech projednávat sněmovní výbory, k závěrečnému schvalování se poslanci sejdou nejdříve za tři měsíce.
Vznik ústavu by podle kritiků pozastavil až na pět let zkoumání dokumentů moderních českých dějin, které prý by mohly být při jejich centralizaci poškozeny nebo ztraceny. Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) to označil za uměle šířené dezinformace. Odpůrcům normy připomněl, že vznik ústavu nebude znamenat žádné stěhování archiválií a stavbu nových budov. "Archiválie zůstanou tam, kde jsou, zůstanou ve stejných budovách, jenom přejdou pod správu ústavu," zdůraznil. Ústav by měl podle Lišky převzít i většinu ze zhruba 280 zaměstnanců, kteří s dokumenty nyní pracují, měl by mít kolem 250 zaměstnanců. Důvodem změn je nynější zdlouhavý postup ke zpřístupňování dokumentů.
Posláním ústavu má být "zkoumání a nestranné hodnocení období komunistické totalitní moci, šíření výsledků této činnosti a zpřístupňování dobových dokumentů". Ústav má začít fungovat zhruba od roku 2008. Do své správy by měl získat dokumenty z období od dubna 1945 do února 1990. Poskytnout mu je mají ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby.
Komunisté tradičně zaútočili na Senát, že si chce dohledem nad ústavem uzurpovat mimoústavní vliv a vybudovat teplé místo pro vysloužilé senátory. Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček předlohu označil za "produkt politické účelovosti, která se pokouší politicky usměrnit historické bádání a samotným historikům vnutit pomocí zákona primitivně stranické vidění světa".
považovali za přinejmenším nadbytečný a nákladný. K odmítnutí normy jim dnes ale scházel jeden hlas, stejně jako pro vrácení zákona do Senátu k přepracování. Normu tak budou v příštích týdnech projednávat sněmovní výbory, k závěrečnému schvalování se poslanci sejdou nejdříve za tři měsíce.
Vznik ústavu by podle kritiků pozastavil až na pět let zkoumání dokumentů moderních českých dějin, které prý by mohly být při jejich centralizaci poškozeny nebo ztraceny. Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) to označil za uměle šířené dezinformace. Odpůrcům normy připomněl, že vznik ústavu nebude znamenat žádné stěhování archiválií a stavbu nových budov. "Archiválie zůstanou tam, kde jsou, zůstanou ve stejných budovách, jenom přejdou pod správu ústavu," zdůraznil. Ústav by měl podle Lišky převzít i většinu ze zhruba 280 zaměstnanců, kteří s dokumenty nyní pracují, měl by mít kolem 250 zaměstnanců. Důvodem změn je nynější zdlouhavý postup ke zpřístupňování dokumentů.
Posláním ústavu má být "zkoumání a nestranné hodnocení období komunistické totalitní moci, šíření výsledků této činnosti a zpřístupňování dobových dokumentů". Ústav má začít fungovat zhruba od roku 2008. Do své správy by měl získat dokumenty z období od dubna 1945 do února 1990. Poskytnout mu je mají ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby.
Komunisté tradičně zaútočili na Senát, že si chce dohledem nad ústavem uzurpovat mimoústavní vliv a vybudovat teplé místo pro vysloužilé senátory. Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček předlohu označil za "produkt politické účelovosti, která se pokouší politicky usměrnit historické bádání a samotným historikům vnutit pomocí zákona primitivně stranické vidění světa".
