Pondělí 15. dubna 2024, svátek má Anastázie
130 let

Lidovky.cz

Levnější léčba dělá z revmatiků invalidy

Česko

PRAHA Když začal mít problémy s bolestí zad, lékař mu předepsal jen běžné léky tišící bolest. Teprve po několika letech mu byla stanovena přesná diagnóza. Ani pak se ale nedočkal nejmodernější biologické léčby, která by příznaky jeho nemoci potlačila. Nakonec proto skončil v invalidním důchodu.

Takový příběh je typický pro lidi s některým z revmatických onemocnění, jako je Bechtěrevova choroba, revmatoidní artritida nebo psoriatická artritida.

Nové léky jsou u nás totiž zatím dostupné jen těm, u kterých je nemoc v pozdějším stadiu. Pro zdravotní pojišťovny je moderní biologická léčba drahá. Na jednoho nemocného se náklady na nové léky pohybují kolem 400 tisíc za rok.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna se snaží, v rámci svých možností, aby se nákladná léčba k pacientům dostala včas. Svědčí o tom stoupající křivka finančních prostředků vynaložených na léčbu revmatických chorob v ČR,“ uvedla včera na semináři ve sněmovně Zuzana Friedmannová z VZP.

Jenže nemocný člověk, který nemá nejmodernější léčbu, často skončí v invalidním důchodu. Zdravotní pojišťovna ušetří a vejde se do svého rozpočtu, na druhé straně ale vznikají náklady pro sociální systém.

„Studie ukázaly, že invalidita přináší větší náklady než léčba, která pacienta udrží ve fázi, kdy se nemoc neprojevuje,“ tvrdí Karel Vedral, prezident pacientské organizace pro revmatické choroby.

Farmakoekonom Tomáš Doležal s tím souhlasí jen z části. „Prokazatelná data nikdo nemá. Podle mě ale bude biologická léčba vždy dražší, i když započítáte další náklady. Vzhledem k přínosům se ale určitě vyplatí,“ myslí si.

Lidí, kteří jsou z některým revmatoidním onemocněním v invalidním důchodu, přitom rozhodně není málo. Minulý rok jich přibylo přes 12 tisíc a tvořili čtvrtinu všech nových invalidních důchodců. Řadě z těchto invalidit se nejspíš mohlo předejít.

O vlivu léčby na výdaje sociálního systému však nejsou data. I proto by podle odborníků měly oblast zdravotnictví a sociálních věcí přinejmenším lépe komunikovat.

„Zdravotní pojišťovny vidí, že lék je drahý a pacient ho bere dlouhou dobu. Už ale nevidí úspory z toho, že je pacient soběstačný,“ uvádí poslankyně Dagmar Molendová. „Odtržení zdravotního a sociálního systému nevidím jako pozitivní,“ prohlásila.

„Chtěli bychom dosáhnout toho, aby se oba tyto systémy propojily a začaly spolupracovat,“ doplnil europoslanec Milan Cabrnoch. Poznamenal, že v některých zemích od sebe rozlišují systém sociální péče, zdravotní akutní péče a systém dlouhodobé péče. V jiných zase mají společné ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí.

Přísné oddělení systému sociální a zdravotní péče není problém jen v péči o pacienty s revmatickými chorobami, ale i dalších chronických pacientů. Těch díky pokroku v medicíně a stárnutí populace přibývá a tento trend bude pokračovat.

***

Může se díky drahým lékům ušetřit?

* Roční náklady na moderní léčbu revmatických onemocnění biologickými léky činí na jednoho pacienta zhruba 400 tisíc korun. Levnější terapie přitom může stát tisíce až desetitisíce korun. * Průměrný plný invalidní důchod pro pacienta, který nemůže chodit do práce, je zhruba 100 tisíc korun ročně. * Kdyby pacient pracoval za průměrnou mzdu, odvedl by státu on a jeho zaměstnavatel na zdravotním a sociálním pojištění a na daních přes 160 tisíc korun. * Náklady na léčbu komplikací špatně léčené nemoci mohou dosáhnout statisíců korun.

Autor: