Města a obce řeší stovky stížností lidí zraněných na neuklizených a ledem pokrytých chodnících. Spory o náhradu škody se mohou táhnout i měsíce.
PRAHA/BRNO Zlomeniny rukou, nohou, rozbité hlavy a poraněná páteř. To jsou nejčastější úrazy, které si lidé během letošní zimy způsobili při pádu na ledem pokrytých a neuklizených chodnících.
Radnice jsou zahlceny stížnostmi a žádostmi o náhradu škody za zranění. Jen v hlavním městě jich je přes šest set. A jaro ještě nezačalo, je tedy pravděpodobné, že nespokojených přibude. Zčásti za to může dlouhá a tuhá letošní zima, ale i nový zákon, který převedl zodpovědnost za neuklizené chodníky na jejich majitele, většinou obce. Donedávna měli za většinu odpovědnost vlastníci přilehlých domů.
„V současné době evidujeme už čtyřicet žádostí o náhradu škody v souvislosti s úrazy na komunikacích v zimním období,“ potvrdila vysoké množství úrazů mluvčí městského obvodu Ostrava-Poruba Jana Končítková.
Přestože žádostí jsou po celé republice dohromady tisíce, vyřízených je jich minimum. Postižení si budou muset na rozhodnutí pojišťoven počkat několik týdnů, možná i měsíců. „Ta procedura je velice dlouhá. Lidé se musí nejprve uzdravit, musí přinést bodové ohodnocení, uvést případné svědky. My zase musíme dopsat informace o průběhu zimní údržby. Pak vše putuje do pojišťovny,“ popsala vedoucí odboru životního prostředí druhého plzeňského obvodu Lenka Klečková. Podle ní nemají dořešeny ještě ani některé případy z loňska. Náhrady škod se prý pohybují spíš v tisícikorunách. „My tady máme zatím 17 stížností a žádostí o náhradu škody. Je jich víc než loni, ale letošní zima také už nyní trvá déle než ta loňská. Stížnosti jsou od školáků, ale i od starších lidí,“ dodala.
Lidé často žádají náhrady škod i za poškozená auta od padajícího sněhu a ledu ze střech a za zničené osobní věci. „V jednom případě žádá o odškodnění majitel auta, na které spadla větev, a chodec, který si při pádu zničil kytaru, kterou měl na zádech,“ popsal deníku Právo mluvčí olomoucké radnice Ivan Rašťák.
S platností takzvané chodníkové novely se velká část obcí a městských částí připojistila, aby pojistka dostatečně kryla velké množství žádostí o odškodnění.
„My jsme to původně v úmyslu také měli. Svoji pojistku jsme ale podrobně prozkoumali a zjistili, že podmínkám dostačuje,“ uvedla tajemnice brněnské čtvrti Ivanovice Eva Chaloupková.
Stížnosti řeší i úklidové firmy To v městské části Brno-střed, která je se svými sedmdesáti tisíci obyvateli lidnatější než většina okresních měst v republice, zvolili jiné řešení. Odpovědnost za zranění a škody na špatně uklizených chodnících dali rovnou úklidovým firmám. „Pokud žádost přijde, předáváme ji příslušné firmě. A ta ji musí vyřešit,“ poznamenal Roman Burián z radnice Brna-středu. Zatím takových případů bylo jedenáct. Na firmě záleží, zda postiženého chodce odškodní ze svého, z pojistky nebo dojde k soudu. „Zatím nemáme informaci o tom, jak byly případy uzavřeny,“ dodal.
Spory o náhrady škod za úraz na chodníku ale mohou nabrat i jiný směr. Až po prvním soudním sporu o náhradu za zranění se může rozhodnout, zda za stav části chodníků stále neodpovídají soukromníci.
Podle ombudsmana Otakara Motejla změna nepřinesla jasné řešení a lidé stále mají podle občanského zákoníku povinnost předcházet škodám. Spory může navíc rozhodovat až Nejvyšší soud – a ten zatím dával odpovědnost za stav chodníku jeho majiteli. Tím však nemusí být jen radnice, jak předpokládá „Kuberova“ novela zákona o pozemních komunikacích. Pozemky pod mnoha chodníky stále patří soukromníkům či firmám.
***
Podle ombudsmana Otakara Motejla změna nepřinesla jasné řešení a lidé stále mají podle občanského zákoníku povinnost předcházet škodám
