PRIŠTINA/PRAHA Kosovo vyhlásí nezávislost 17. února. S takovým konečným datem přišla včera kosovskoalbánská televize RTK, která se odvolává na vládní zdroje. Den po vyhlášení nezávislosti pak údajně ministři zahraničí EU schválí vyslání civilní a policejní mise do této srbské provincie, tedy v této době již nového státu.
Pro kosovské Albánce znamená nezávislost nový začátek. Jaký ale bude? Hospodářství zde nefunguje, nezaměstnanost se pohybuje okolo padesáti procent, infrastruktura je také na bodu mrazu a v každodenním životě stále ještě hrají velkou roli korupce a organizovaný zločin. To jsou jen některé z množství problémů, které budou muset kosovskoalbánští politici začít velmi rychle řešit.
„Několik let jsme byli pasivní, teď jsme se ale rozhodli zase chopit zbraní v reakci na hrozby, které přicházejí ze strany Srbů,“ říká Astriti, kosovskoalbánský mladík a zároveň člen militantní vojenské skupiny ANA (Albánská národní armáda). „Nebojujeme za vytvoření jednotného státu Albánců na Balkáně. Jen chceme chránit kosovské území, když to bude potřeba,“ doplňuje ho vůdce skupiny, také třicátník, Arberi, zatímco popíjí kávu v jedné z prištinských kaváren. Hlídá ho hrstka jeho mužů, z nichž téměř každý je vybaven zbraní. ANA ale určitě není jedinou militantní skupinou, jejíž příslušníci na území jihosrbské provincie operují. Další je například Fronta národního albánského sjednocení (FBKSH). Arberi sám sebe považuje jen za velkého vlastence. Členové jeho skupiny, která byla civilní správou Kosova (UNMIK) zařazena na seznam teroristických organizací, jsou většinou bývalí bojovníci Kosovské osvobozenecké armády.
V říjnu loňského roku se skupina po dlouhé době objevila v kosovské televizi. V reportáži kanálu RTK bylo vidět, jak skupina dvanácti ozbrojených mužů v černých uniformách hlídkuje na jedné z nejvýznamnějších kosovských dálnic.
Nejmenovaný zdroj z kosovské policie existenci několika militantních skupin v oblasti potvrdil. „Jsou nejméně tři. Ale nejsou nijak organizované. Navíc ANA nemá u obyvatel velkou podporu, lidé ji považují za nelegální,“ citoval tento zdroj webový server BIRN, který se zabývá děním na Balkáně.
Každopádně ANA je určitě pro ostatní bojechtivé kosovské Albánce velkou inspirací - stále více z nich se vydává za její členy, i když jimi není, a páchá nejrůznější trestnou činnost. Ve vesnici Kosovo Polje například nedávno muži v maskách s emblémem ANA přepadli několik Srbů. „To jsme nebyli my. ANA takové věci nedělá,“ hájí se Astriti. „Lidi neokrádáme, máme své vlastní zdroje financování,“ dodal s tím, že jde o „jisté“ zdroje ze Západu.
Spíše se ale více mluví o tom, že ozbrojené skupiny získávají peníze z nelegálních obchodů se zbraněmi, lidmi či kradenými automobily - dalšího velkého problému Kosova. A ještě jsou tu drogy - provincie je totiž velmi důležitou zastávkou na drogové cestě do střední a západní Evropy. Kde by ale měli kosovští politici začít? Stejně jako vymítit korupci a organizovaný zločin je potřeba celou oblast „nově vybudovat“ - silnice, domy i školy. A další problém je i s elektřinou. Její produkce je natolik nevyrovnaná, že světla v Prištině zhasnou několikrát denně a některé vesnice k ní nemají přístup vůbec.
