Zatímco Česko, Polsko a Slovensko se řadí k zemím, které Ukrajině vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím. Na některých věcech se ale Česko s Maďarskem shodne, uvedl Lipavský s tím, že jednání v rámci skupiny V4 se nebrání.
„Bráním se tomu, aby V4 byla vydávána za nějaký konzervativní blok, ale odmítám i volání po vystoupení nebo ukončení,“ řekl. Skupina ale podle něj nemá žádný silný jednotný postoj jako například v roce 2015, kdy nastala první velká migrační krize.
Lipavský zkritizoval šéfa maďarské diplomacie Szijjártóa, který vystoupil na energetickém fóru v Moskvě. Mimo jiné tam řekl, že Maďarsko má stále zájem na pokračování energetické spolupráce s Moskvou.
„Přijde mi naprosto skandální, že jede na konferenci, kde jsou lidi na sankčním seznamu Evropské unie,“ řekl Lipavský. „Maďarsko je podle mě zčásti obětí svých vztahů s Ruskou federací. Představa, že s nimi postaví jadernou elektrárnu, mi nepřijde realistická,“ dodal.
Jaderná elektrárna Paks pokrývá zhruba polovinu spotřeby elektrické energie v Maďarsku. Její dva nové bloky má postavit ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom.
Aktivitu V4 směrem k EU Česko v současnosti ze svého pohledu utlumilo, neboť ČR Radě EU předsedá a úkolem země je hledat kompromis v celém bloku. Se Slovenskem, které je aktuálně v čele V4, na tom panuje podle ředitele oddělení přípravy a koordinaci českého předsednictví v Radě EU Jakuba Utěšeného porozumění. Až předsednictví skončí, sektorová spolupráce tam, kde bude možná, opět nastane ve větším rozsahu.
