„Když mi Klaus na ustavující schůzce Východního partnerství EU nechce podat ruku, tak mě nemělo české předsednictví unie na summit zvát,“ řekl včera Lukašenko podle agentury DPA na půdě běloruského parlamentu.
Východní partnerství je připravovaným projektem, který má k EU přiblížit šestici bývalých sovětských republik včetně Běloruska. A právě v Praze má být 7. května položen jeho základní kámen. Lukašenkova možná účast už dopředu vyvolává silné emoce. Některé země EU - zvláště Nizozemsko a Švédsko - dokonce nevylučují bojkot schůzky.
Bělorusové zatím neřekli, zda se summitu zúčastní a jestli přijede i sám Lukašenko. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg sice před týdnem pozvánku jménem EU do Minsku doručil, unijní výzva je ale adresována Bělorusku jako zemi a ne přímo jeho vůdci. „Dospělo to do malicherností. Pozvat Lukašenka do Prahy, nebo nepozvat. Jak pozvat, a přitom ho ve skutečnosti nepozvat,“ citovala další Lukašenkův výrok agentura AFP. „Když chcete, aby Bělorusko bylo zastoupeno, ale bez Lukašenka, řekněte to otevřeně. Není třeba se chovat hulvátsky,“ uvedl dále. A na adresu odmítavého postoje českého prezidenta dále uvedl: „Dočetl jsem se v médiích, že jistý vysoký funkcionář mi nepodá ruku. Když mi ji nepodá, tím hůř. Žádné hrubiánství nemáme zapotřebí.“
Pokračování na straně 7
Dokončení ze strany 1
Běloruský vůdce se ve své včerejší parlamentní řeči také snažil ukázat, že rozhodnutí, zda jet do Prahy, či ne, bude záviset hlavně na něm. „Otázka je, zda chci já, aby mi podal ruku,“ uvedl podle agentury Reuters na adresu Václava Klause.
Již o něco smířlivějším tónem se snažil uklidnit EU i Rusko, že stojí o partnerství obou stran. „Neposloucháme hlasy, které se nás snaží přesvědčit o dilematu spolupráce s Východem či Západem. Naším úkolem je stát se mostem mezi Východem a Západem.“
Východní partnerství je snahou EU navázat bližší vztahy se zeměmi, které Moskva považuje za svoji sféru vlivu: Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Ukrajinu, Moldavsko a Bělorusko. Posledně jmenovaná země - respektive možná dvě posledně jmenované země - ale vyvolává bouřlivé debaty i uvnitř EU kvůli demokratickému deficitu tamních vlád.
Podle české diplomacie bylo proto pozvání konzultováno s ostatními členskými státy EU a neznělo na konkrétní osobu nebo funkci, ale obecně pro Bělorusko jako stát. Na Minsku mělo být, koho do Prahy vyšle. Tiskové agentury i samo Bělorusko však od počátku píší o pozvání Lukašenka, protože byl předání pozvánky osobně přítomen. „Pozvání bylo předáno v mé přítomnosti. Prezident je přijal. O složení jeho delegace se nyní jedná,“ uvedl ve středu běloruský ministr zahraničí Sjarhej Martynav.
Možná ale nebude co řešit - podle názoru představitelů EU zřejmě Lukašenko nakonec do Prahy raději nepřijede.
***
„Dočetl jsem se v médiích, že jistý vysoký funkcionář mi nepodá ruku. Žádné hrubiánství ale nemáme zapotřebí.“