MINSK Vztahy s Ruskem již nejsou tak růžové jako dříve, ruská ropa a zemní plyn dvojnásobně podražily a jejich cena možná bude ještě stoupat. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se proto snaží najít pro svou zemi jiný zdroj energie, a tak přišel s řešením - v zemi bude postavena vůbec první jaderná elektrárna.
„Republika bez jaderné elektrárny nepřežije. Mé rozhodnutí vybudovat ji není řízeno politickými ambicemi, ale tím, že je potřeba zajistit energetickou bezpečnost země,“ citovala Lukašenka ruská agentura RIA Novosti. „V roce 2008 bychom měli dokončit všechny plány a poté začít stavět,“ dodal vůdce, který je Západem označován za posledního diktátora Evropy. Výstavba by měla trvat čtyři až osm let. Běloruský ministr energetiky již dříve ale prohlásil, že první reaktor by měl být dostaven v roce 2017 a druhý pak o tři roky později.
Kdo elektrárnu zaplatí? Prý cizinci
O potřebě postavit jadernou elektrárnu začal běloruský prezident mluvit již loni. Tehdy se totiž Minsk pohádal se svým tradičním spojencem Ruskem kvůli cenám zemního plynu. Bělorusko přitom nemá téměř žádné vlastní energetické zdroje a na plynu z Moskvy je závislé. Lukašenko se sice v uplynulých letech neustále aktivně zasazoval o vytvoření soustátí s Ruskem (tak by měl energie dostatek), veškerá jednání však zatím uvízla na mrtvém bodě. „Bohužel, energie se změnila z čistě ekonomické v politickou otázku, která se dotýká vztahů mezi státy i s organizacemi,“ prohlásil Lukašenko.
Žádné bližší podrobnosti o Lukašenkově plánu zveřejněny nebyly. Již loni ale politici odhadovali náklady na výstavbu na 2,5 až 2,8 miliardy dolarů (asi 48 až 52 miliard korun). Peníze by prý měly pocházet ze zahraničních půjček. Pravdou ale je, že běloruský autoritářský prezident ve světě moc spojenců, které by mohl požádat o peníze, nemá. Zbyli mu jen vůdci, kteří podobně jako on figurují „na černé listině“, například Írán či Libye. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád označil Lukašenka během své nedávné návštěvy Minsku dokonce za „jednoho ze svých nejlepších přátel“.
Elektrárna by měla být postavena v Mogilevské oblasti na jihovýchodě Běloruska, což je oblast, která byla v roce 1986 postižena radioaktivním spadem po výbuchu černobylské elektrárny. I proto se veřejnosti Lukašenkův nápad moc nezamlouvá. Podle běloruského prezidenta ale není důvod k obavám, vždyť „Bělorusko je obklopeno jadernými elektrárnami v sousedním Rusku a na Ukrajině“. Výstavbu zpochybňují ale i někteří odborníci. Země podle nich nedisponuje ani lidmi, ani technikou, aby mohla elektrárnu postavit.
Do doby, než bude elektrárna stát, má však Lukašenko v záloze ještě jeden triumf pro případ, kdyby kohoutky z Ruska definitivně zamrzly. Loni našel dalšího spojence - hostil Huga Cháveze, jehož Venezuela má k dispozici velmi významné zásoby ropy. „Naše země musejí držet pospolu,“ řekl tehdy Chávez. Lukašenko vládne zemi tvrdou rukou již od roku 1994, opozice ani nezávislá média nemají v zemi místo. Loni byl prezidentem zvolen již potřetí za sebou. Rusko tehdy jako jediný stát v regionu platnost voleb uznalo. Evropská unie a Spojené státy je označily za neregulérní.
***
„Mé rozhodnutí vybudovat elektrárnu není řízeno politickými ambicemi, ale tím, že je potřeba zajistit energetickou bezpečnost země.“
