PRAHA Zdá se, že Mácha rozhodně není ani dnes jen čítankovou postavou. Dokazuje to řada aktivit, které se letos v rámci oslav výročí narození slavného básníka konají. Počínaje stránkou na Facebooku, kde si návštěvníci posílají citace z oblíbených textů až po tematické výlety po stopách Karla Hynka. Často se slavný autor představuje jako rozervaný umělec s neklidnou duší, jehož hlavním dílem je Máj. Méně známé je, že Mácha hodně času trávil na cestách. Podnikal pěší výlety, blízko i daleko od Prahy. Své zážitky popsal například v Pouti krkonošské. Jeho nejdelší cestou byla pěší pouť do Benátek. Po stopách Máchy „Největší stereotyp o Máchovi? Asi, že byl romantik. Neumím si představit, že by to byl nějaký uvzdychaný romantik, který ležel v posteli, přemýšlel o smrti a snil o nešťastné lásce. Však Mácha během cest ušel spoustu kilometrů,“ tvrdí Jiří Padevět, autor knihy Cesty s Karlem Hynkem Máchou. Nová publikace mapuje 128 míst v Čechách, která slavný spisovatel navštívil a je dalším z mnoha příspěvků na téma Mácha a cestování. „Mácha si vždy vybíral zajímavá místa, nechodil jen tak krajinou. Právě proto bych ho více než romantikem nazval poutníkem, který jde za jasným cílem.“
Další podobnou aktivitou, spojenou s Máchou jakožto poutníkem, jsou výlety organizované sdružením Pilgrim. Program připravuje historik umění Jiří Zemánek. Výlety se vždy zaměřují na jeden konkrétní máchovský cíl. Na 1. máje se poutníci vypravili na Bezděz, další výlet je naplánován na 20. srpna, kdy výletníci vystoupají na nejvyšší českou horu Sněžku. „Vydáme se na ni ve stejný čas, ve stejné dny roku, kdy ji absolvoval sám básník,“ řekl ČTK organizátor pouti, historik umění Jiří Zemánek. „Trasu cesty, kterou budeme procházet, jsme rekonstruovali podle Máchových deníků,“ uvedl Zemánek. Přesně ji však kopírovat nehodlá. Na rozdíl od Máchy, který na svou Pouť krkonošskou zachycenou ve stejnojmenné vizionářské próze vyšel z Prahy, budou novodobí poutníci startovat nad soutokem Labe a Vltavy v Mělníku. Putováním však aktivity sdružení nekončí. Plánují na trase mezi Mělníkem, Jičínem a Sněžkou umístit více než dvě desítky kamenů u cesty, kde budou vytesány citace z Máchových veršů; o básníkovi a jeho cestách i díle by dále mělo kolemjdoucí informovat patnáct tabulí.
Tvář romantika Nejen Máchův život, ale také jeho tvář je stále velkou neznámou. Nedochoval se totiž žádný věrohodný portrét a k dispozici je několik domnělých podobizen. Mácha byl v roce 1836 pohřben v Litoměřicích. Ořadu let později, po Mnichovu v říjnu 1938, byly jeho ostatky vyzvednuty z hrobu a převezeny do Prahy. Pro uložení je připravil antropolog profesor Jiří Malý, který provedl první antropologický průzkum básníkových ostatků.
Druhé slavnostní uložení ostatků Karla Hynka Máchy na Slavíně se konalo 7. května 1939. Akce se stala jednou z prvních protinacistických demonstrací českých občanů. V osmdesátých letech 20. století zkoumal ostatky významný antropolog Emanuel Vlček. Ve spolupráci s akademickým sochařem Milanem Knoblochem vznikly dvě busty, které můžeme považovat za věrné rekonstrukce podoby Karla Hynka Máchy. Nejrůznějšími podobami tváře slavného autora se zabývá výstava, která probíhá v Národním muzeu v Praze. Součástí výstavy je anketa na stránkách www.basnikmnohatvari.cz, kde lze hlasovat, která podoba je nejvíce pravděpodobná. Výsledky budou oznámeny 11. listopadu v Národním muzeu.
***
Jak vypadal básník
Karel Hynek Mácha (1810-1836), český básník a prozaik. Jeho podoba je stále záhadou i po 200 letech, která letos uplynou od narození. Známá je kresba (A) na hřbetu jeho zápisníku, považovaná za autoportrét. Podle obrazu Jana Křtitele (B) na hradě Valdštejn, k němuž prý Mácha pózoval, byla v roce 1858 vytvořena známá podobizna v Almanachu Máj (C).
Máchova tvář zrekonstruovaná tzv. Gerasimovovou technikou - nanášením svalstva a kůže na lebku. Po čtyřiasedmdesáti letech vyšla letos v květnu známka s podobou básníka Karla Hynka Máchy od Jana Kavana. Na první známce z roku 1936 byla socha od J. V. Myslbeka, instalovaná v roce 1911 na Petříně.
