Přesto architekt Zdeněk Makovský míní, že by nepostupoval jinak. Řekl to LN v prvním tak otevřeném rozhovoru, který po letech sporů o pomník médiím poskytl.
Na pomník nezaznívá žádná kladná reakce. Vám se líbí?
K památníku se vyjadřovala odborná výtvarná komise, která shledala koncept díla jako velice silný jak po stránce architektonicko-urbanistické, tak po stránce výtvarné. Je špatný řemeslně.
Jak se ale nyní díváte na své dílo vy sám?
Je asi obtížnější ho pochopit. Český národ není zvyklý na takový typ pomníku. Zvolil jsem minimalistickou formu, aby vynikla závažnost textů, které vytvořil Ludvík Kundera. To možná je i jedním z důvodů problémů.
| Ostudný pomník zakryje plenta |
|
Nejkritizovanější památník v republice, skleněný pomník tří odbojů na ulici Nové sady v Brně, skončí podle všeho zahalený. |
Texty mohou být důvody poškození pomníku?
Musíme odlišit dvě věci – poškození kvůli špatně použité technologii a vandalismus. Část společnosti je stále vázána komunistickou ideou, kterou Kunderovy texty tvrdě kritizují. V době, kdy byl poškozen brněnský pomník, poničili i protikomunistický památník v Praze. Proč je asi nejvíce poškozen na místech, které souvisí s protikomunistickým odbojem?
S tím souvisí i převažující názor pomník odstranit?
Je choulostivá otázka. Jedna věc je, že je pomník poškozený, druhá je, že minimálně v době svého vzniku nebyl žádoucí. Protestovala i radnice Brno-střed, na jejímž území stojí, takže jsem se dostal do skluzu. Měl jsem nasmlouvané dodávky skla a další firmy, upozorňoval jsem, že podobnou stavbu nelze uskutečnit v zimě. Firma slibovala, že pod stanem a s tepelným agregátem lze lepení skleněných desek zvládnout i v prosinci - ale to byla příčina zkázy. Pomník byl uvnitř ještě rozpálený, přišly mrazy a hmota popraskala.
Sám jste tedy nechyboval?
Snad jen ve výběru firmy, kterou jsem si vybral. Jinde ne. Místo bylo dáno, to není věc Makovského. Můj návrh vyhrál, byl odvážný, podřizoval se stávající situaci, řešil urbanistický problém a byl technologicky na úrovni. Forma klínů odpovídá charakteru odboje, ať již protihabsburského, protifašistického či protikomunistického. V úzkých uličkách měl člověk cítit sílu klínů i to, co možná prožívali lidé v koncentračních táborech a na bojištích.
Místo toho ale vše připomíná záchodky.
To je ale věcí společnosti jako celku, jak se k němu staví. Dnes každý ví, jak je to místo nešťastné. Věděl to ale v době vypsání soutěže? Když pomník popraskal, město se o něj odmítlo starat. Nedošlo na údržbu, hlídací službu, na nic. Řeklo se, že za vše může Makovský. Podívejte se na pomník obětem holocaustu v Berlíně, kde se pár let po mně rozhodli pro podobné bloky. Jsou betonové, hrozí jim podobná nebezpečí, ale lidé k nim přistupují jinak.
Nyní se s vámi město soudí. Máte šanci vyhrát?
Také se soudím o náhradu škod s firmou, která odvedla špatnou práci. S městem už byla dvě stání, s onou firmou ani jedno. Radnici jsem nabídl, že do rozhodnutí sporu pomník opravím asi za milion korun na své náklady, ale není už vůle. Ani na obložení kameny, s nímž přitom sami radní souhlasili. Místo toho vypsali novou soutěž na pomník před Justičním palácem.
Jste si schopen představit odstranění pomníku?
Je to pro mne samozřejmě těžké, ale je majetkem města. Jsem autor, chci se dohodnout. Pokud se ale město rozhodne, budu muset s odstraněním souhlasit.
