PRAHA Zatímco čeští zaměstnanci se během finanční recese dokázali uskromnit a snížit svá platová očekávání, vrcholoví manažeři přehnanou skromností netrpí a nic na tom nezměnila ani ekonomická krize. Tak by se daly vysvětlovat údaje o očekávaných platech.
Přinesla je analýza, kterou provedl internetový pracovní portál Profesia. cz. „Platová očekávání ve druhém čtvrtletí 2010 meziročně klesla o šest procent. Uchazečům rostla platová očekávání do konce roku 2008, od té doby ze svých platových nároků postupně slevují,“ řekl Miroslav Dravecký, manažer Profesia.
Před ekonomickou krizí si zájemci o práci věřili. Každý rok se očekávaný plat zvýšil o deset procent. Na začátku roku 2009 tak v průměru žádali 19 800 korun měsíčně. Letos ve druhém čtvrtletí očekávání kleslo o více než tisíc korun na 18 510 Kč.
Pokles očekávaných finančních odměn by byl ještě razantnější, kdyby se mezi zájemce o práci nepočítali vrcholoví manažeři. Jejich očekávání totiž v posledních dvou letech jako jediná rostla. Manažeři si v letošním druhém čtvrtletí říkali v průměru o plat o dvanáct procent vyšší než o rok dříve.
Vysvětlení tohoto jevu je pro personalisty na první pohled nelogické. „Vysoký nárůst očekávaných platů top manažerů může být způsoben tím, že se na trh práce dostali uchazeči z této skupiny, kteří nechtějí jít pod hranici dosavadního platu,“ řekl Dravecký.
Podle headhunterů, kteří se umisťováním vrcholových manažerů do firem živí, se však platová očekávání vedoucích více přibližují reálným nabídkám.
Během minulého roku se ale ocitlo bez práce spoustu vysoce postavených manažerů, kteří museli odejít pod tlakem finančních škrtů. Na pracovní trh se tak dostali lidé, jejichž platové hladiny se pohybují výrazně nad úrovní průměrných zaměstnanců. I když si řekli o nižší plat než na svých dřívějších pozicích, stále je výrazně vyšší než průměr. To způsobilo zdání, že během krize byly jako jediní ještě chamtivější právě vrcholový manažeři.
Naopak nejméně náročná je skupina lidí se základním vzděláním a pracovníci ve stavebnictví. Ze svých platových ambicí lidé se základním vzděláním slevili meziročně o celých osm procent a nyní jim v průměru postačí 14 141 korun měsíčně. Lidé se středoškolským vzděláním slevili o šest procent.
Dopady krize se nejvíce projevily ve stavebnictví, kde museli zaměstnanci jít se svými platy dolů nejvýrazněji. Slevili o celých 14 procent.
***
VÝŠE OČEKÁVANÝCH PLATŮ
PODLE PROFESÍ
(očekávané platy v roce 2010 v Kč
a změna mezi druhým kvartálem
2009 a 2010)
pomocní
zaměstnanci
-5 % 14 413
kvalifikovaní dělníci,
zaměstnanci služeb
-4 % 17 162
administrativní
zaměstnanci
-4 % 17 583
kvalifikovaní
technici
-3 % 21 744
kvalifikovaní
pracovníci
-3 % 20 332
nižší a střední
manažeři
-4 % 26 251
top manažeři
+12 % 49 629
PŘESTUPY MANAŽERŮ MARKO VOLJIČ předsedou dozorčí rady ČSOB Pojišťovny Od 24. září 2010 se stal Marko Voljič novým předsedou dozorčí rady ČSOB Pojišťovny. V letech 1976 až 1979 pracoval jako ředitel odboru analytiky ve Státní bance ve Slovinsku. Poté až do srpna roku 1992 pracoval ve Světové bance ve Washingtonu. Od května roku 2006 pracoval jako generálním ředitelem K&H Bank v Maďarsku.
MICHAELA BALARINOVÁ v Aukru Za marketingovou komunikaci platební brány PayU, kterou provozuje společnost Aukro, je nově zodpovědná Michaela Balarinová. Jejím úkolem je řízení kompletního portfolia marketingových aktivit. Předtím působila na pozici Junior Strategic Planner v agentuře JWT Praha. Michaela Balarinová vystudovala Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně.
ANNA GLASOVÁ má na starosti bilanci České spořitelny Novou ředitelkou úseku řízení bilance finanční skupiny České spořitelny, který se zabývá především řízením rizika čistého úrokového příjmu či rizika likvidity, bude od dnešního dne Anna Glasová. Na pozici nahradí Pavla Kráčmara, který se od 1. června 2010 stal ředitelem úseku retailové distribuce produktů finančních trhů v České spořitelně.
