Pátek 1. března 2024, svátek má Bedřich
130 let

Lidovky.cz

Česko

Minimální mzda poroste, naznačil Jurečka. Ze dvou návrhů vyšel ten nižší

Marian Jurečka na snímku z 24. září 2022 foto: Petr TopičMAFRA

Vláda patrně zvýší pro příští rok minimální mzdu o 1600 korun na 18900 korun měsíčně, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v Otázkách Václava Moravce. Podle odborů by mohla vzrůst ještě více. Ministerstvo práce navrhovalo pro příští rok zvýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun.
  13:36

Podle ministra vláda pravděpodobně schválí nižší variantu, jejíž cílem je dostat částku do pěti let na 45 procent průměrné mzdy.

Jurečka řekl, že podporuje směřování k 50 procentům za podmínky zrušení zaručených mezd. „Pro mě je preferovaná ta varianta 50 procent, většina v rámci koalice se kloní k variantě 45 procent. Pokud se tedy nestane zítra zázrak a zaměstnavatelé nám neřeknou, že se dohodli na něčem jiném, vláda s 99procentní pravděpodobností schválí variantu 45 procent,“ řekl v debatě Jurečka. Tripartita bude podle Jurečky o záležitosti jednat zítra a za dva týdny.

Ať rostou mzdy rychleji, volají odbory

„Je to pokračování v politice levné práce v České republice. Jedním z nástrojů, kterým můžete tlačit celý mzdový systém vzhůru, je minimální mzda a druhým zaručené mzdové tarify,“ oponoval místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. „Nic nebrání tomu, aby mzdy rostly rychleji,“ míní.

Podle Samka bude „dál klesat reálná úroveň české minimální mzdy“ a Česko zůstane na „chvostu evropských zemí“.

Pro růst o 2100 korun se v televizní debatě vyslovila poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková. Soudí, že by se měl u minimální mzdy zavést automatický valorizační mechanismus. „V naší zemi tyto dlouhodobé rozepře mezi zaměstnavateli a zaměstnanci jsou nekonečné a nemyslím si, že by se to v dalším letech mělo jakkoli změnit,“ řekla.

Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů ministerstva práce za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 tisíc lidí. Odbory požadují pro příští rok růst o 2200 korun.

27. listopadu 2023

Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasili. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.

Co příspěvky na bydlení?

Jurečka také nepředpokládá, že v souvislosti s růstem regulované složky ceny energií v příštím roce přibude žadatelů o příspěvek na bydlení. Části z lidí, kteří již dávku čerpají, by podle něho mohla vzrůst pobíraná částka.

V říjnu poslal stát příspěvek na bydlení podle Jurečky zhruba 262 tisícům žadatelů. Uvedl, že růst z hlediska jejich absolutního počtu neočekává. U 15 až 20 procent pobírajících se může zvýšit vyplácená částka, poznamenal.

Naopak poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková soudí, že počet žadatelů stoupnout může. Řada lidí podle ní o dávku nežádá kvůli studu nebo administrativě. Žádosti by, jak uvedla, dále zjednodušila zejména u osob samostatně výdělečně činných. Jurečka podotkl, že kolem poloviny prosince by mělo být možné žádat o tento příspěvek online, což podle něj omezí stigmatizaci, že lidé musejí jít na úřad práce.

Domácnosti si v příštím roce za regulovanou složku energií připlatí tisíce korun navíc. Regulovaná část ceny elektřiny meziročně stoupne podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 Kč za megawatthodinu (MWh). U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst o 125 Kč za MWh. Podle analytiků tak lze u většiny lidí očekávat růst koncových cen elektřiny o jednotky procent, vývoj však bude velmi individuální.

Výraznější růst nákladů za energie očekávají firmy a podnikatelé. Regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí o 190,9 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta.

„Firmám, které mají energeticky náročné provozy, jsme jako vláda připraveni pomoci,“ zopakoval Jurečka. Pomoc by mohla být podle něho v jednotkách miliard korun, jednání by se měla uzavřít za dva až tři týdny.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Samek očekává „velmi vzrušenou debatu“ o energiích na pondělním jednání tripartity. „Česká republika je jedna z nejprůmyslovějších zemí,“ poznamenal. Lidé podle Samka nechápou, že v Česku se elektřina levně vyrábí a nakupuje se dráž přes trhy.

Autoři: ,