Píše mi pan Matocha z Olomouce, že mu připadá unfair, aby byla u maturity nepovinná matematika a povinná čeština. Podle něj by mělo být buď obojí povinné, nebo obojí nepovinné. Taková myšlenka, musím uznat, nepostrádá logiku a zaslouží si přinejmenším zamyšlení. Anebo aspoň snahu najít protiargument, o němž tuším, že existuje. Nejspíš ale nebude kvalitativní.
Jistě nelze tvrdit, že by rovnice byly pro život méně důležité než třeba větný rozbor nebo literatura 19. století. Dalo by se ale pracovat s kvantitativními ukazateli. Nikdo totiž nemůže popřít, že matematika stresuje nepoměrně výraznější část žactva a nepoměrně více než český jazyk a literatura. A ten stres nebývá zanedbatelný. Znám dva mladé lidi, kteří kvůli matematice dostali žaludeční vředy, jednoho, co před maturitou utekl do lesů, a další, která měla vždycky před hodinou matematiky dýchací potíže spojené s vyrážkou. Přitom, a to je pozoruhodné, šlo vesměs o inteligentní jedince.
V té souvislosti mě napadá,jestli matematika nevykazuje vlastnosti alergenu. Tím by se totiž dalo ledacos vysvětlit, ale taky ledacos napravit. Protože alergen podávaný v malých dávkách neškodí ani některým alergikům. Ovšem pokud není povinný.
Patnáctiletá americká herečka a zpěvačka Miley Cyrusová, která se stala idolem malých Američanek, vydá prý na jaře 2009 své paměti. Na první pohled to vypadá legračně, být ale učitelkou, chytla bych se toho a zadala občas psaní pamětí namísto slohů na tradiční témata. Nevidím totiž důvod, proč by nemohli psát paměti patnáctiletí, nebo třeba dvanáctiletí. A nemusejí být ani hvězdami. Bylo by to nejspíš zajímavé čtení a pravděpodobně i zajímavé psaní, neboť by si při něm žáci utřídili události svého dosavadního života. K diskusi dávám, jestli by sumáře z takových dětských pamětí nemohly nahradit výstupní hodnocení, sepisované většinou se značným přemáháním a „přes kopírák“ pedagogy.
Čím to je, že některé státy mají daleko lepší výsledky ve vzdělávání než jiné? Tuto otázku si položili autoři pozoruhodné studie vypracované společností McKinsey&Company. Došli k závěru, že takové věci, jako je výše finanční dotace na žáka nebo velikost třídy, hrají jen minimální roli. Opravdu důležitá je jen kvalita učitele. A ta začíná už výběrem uchazečů o pedagogické vzdělávání. Ukazuje se, že v zemích, které se umisťují v mezinárodních žebříčcích výsledků vzdělávání stabilně na nejvyšších místech, se na studium učitelství dostávají jen ti, kteří absolvovali předchozí školy mezi pěti až deseti, výjimečně třiceti procenty nejlepších. Tento výběr tvoří podle studie základ úspěchu. Další nezbytností je dobrý trénink, permanentní odborná podpora a slušné, nikoli však horentní platy. Takže žádné - a když nevyjde nic jiného, půjdu na peďárnu!
Sexuolog Petr Weiss míní, že o sexu by se mělo s dětmi začít mluvit už kolem šestého roku věku, protože v té době berou penis stejně samozřejmě jako třeba ruku nebo nohu. V deseti už je jejich vnímání pohlavních orgánů citlivější. Na Petra Weisse dost dám a sdělení považuji za zásadní. Vybalit celou pravdu na našeho prvňáčka si ale nějak netroufám. Proto prosím o upřesnění: Mám nějak korigovat poslední zprávu, kterou přinesl z fotbalu, že totiž v Africe řežou holkám pindíky?
O autorovi| Radka Kvačková, radka.kvackova@lidovky.cz
